Festival ve Varech udělá radost Vladimíru Smutnému i Spalovači mrtvol

Český kameraman Vladimír Smutný je první oznámenou osobností, kterou ocení 54. ročník filmového festivalu v Karlových Varech. Příznivce filmu zve do lázeňského města od 28. června do 6. července. Během tohoto týdne mimo jiné divákům nabídne speciální sekci k třicátému výročí sametové revoluce a promítne digitálně restaurovaného Spalovače mrtvol. Poctu vzdá letošní ročník rozsáhlou retrospektivou egyptskému režisérovi Júsufu Šahínovi.

Vladimír Smutný ve Varech převezme Cenu prezidenta festivalu. Šestasedmdesátiletý kameraman, jehož mottem je služba filmovému příběhu, svou kamerou pozdvihl řadu snímků výrazných režisérů. Tíživou atmosféru dodal Zániku samoty Berhof a syrovost psychologickému dramatu Skalpel, prosím, které natočil Jiří Svoboda. S Karlem Kachyňou zachytil nostalgickou Smrt krásných srnců a od devadesátých let je stálým spolupracovníkem Jan Svěráka: prvně se potkali u oscarového Kolji, naposledy u vzpomínkového snímku Po strništi bos.

Za něj získal Českého lva, celkem je držitelem sedmi těchto cen. Mimo jiné také za parodického Mazaného Filipa, válečný Tobruk či sociální drama Poupata. První dva jmenované získal za filmy v režii Václava Marhoula, s nímž aktuálně natáčí adaptaci zásadního románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče.

3 minuty
Filmový festival v Karlových Varech představuje první novinky
Zdroj: ČT24

Restaurovaný Spalovač mrtvol a revoluce bez cenzury

Dalšího významného kameramana – nedávno zesnulého Stanislava Milotu – a také režiséra Juraje Herze připomene snímek, kterým Vary pokračují v tradici uvádění digitálně restaurovaných titulů ze zlatého fondu české kinematografie. Letos diváci uvidí Spalovače mrtvol. Mrazivé vizuální ztvárnění Herzova filmu je dílem právě Stanislava Miloty. Po premiérové projekci na festivalu bude film uveden také do dalších kin. 

K tuzemské kinematografii se na 54. ročníku váže i sekce Bez cenzury, která je připomínkou třicátého výročí sametové revoluce. Zahrnuje sedm snímků natočených na přelomu rozpadající se totality a „divokých devadesátek“. Počínaje „rytmikálem totalitního věku“ Kouřem přes thriller Requiem pro panenku či snímek V žáru královské lásky až po vizionářskou moralitu Dědictví aneb Kurvahošigutntag.

Rozmanitý Júsuf Šahín

Ze zahraničních filmařů se festival rozhodl věnovat režisérovi Júsufu Šahínovi. Významného tvůrce egyptské kinematografie přiblíží jedenáct remasterovaných filmů, od méně známých filmů až po klasická díla. 

„Akční eposy, muzikály, romantická melodramata i politické alegorie. Rozmanitost a nepředvídatelnosti Šahínovy tvorby z padesátých let minulého století se odrážejí i v dalších snímcích uvedených v rámci jeho retrospektivy, ať už jde o psychologickou komplexitu Hlavního nádraží, rozmáchlou obrazotvornost Saladina či žánrové míšení v Návratu marnotratného syna. Západní diváci znají Šahína díky neorealistickému Hlavnímu nádraží, v jeho tvorbě se však skrývá mnohem víc. A právě to se snažíme odhalit v naší přehlídce,“ uvedl kurátor sekce Joseph Fahim.

Česká televize zve do Domu ČT

Hlavním mediálním partnerem karlovarského festivalu je opět Česká televize. I letos postaví pro festivalové návštěvníky Dům ČT, vyhrazený debatám s filmovými i televizními tvůrci a také podvečerním koncertům. 

Dům ČT na festivalu ve Varech
Zdroj: ČT

„Festival je nejen svátkem filmu, ale i platformou vhodnou pro představení aktuální televizní produkce, tedy světa, který je s tím filmovým čím dál propojenější. Což dokládá třeba i výrazný úspěch Dukly 61 u návštěvníků loňského ročníku festivalu. I díky programu Domu České televize se film a televize dostávají do dialogu, který je inspirativní pro nás i pro diváky. A v tomto trendu chceme jednoznačně pokračovat, proto se letos do Varů například vrátí i Marie Terezie v čele s hollywoodským režisérem Robertem Dornhelmem,“ prozradil generální ředitel ČT Petr Dvořák. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 9 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 11 hhodinami

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 19 hhodinami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...