Fenomén Baťa jede na výměnný pobyt do Mnichova

Mnichov – Na jaře tohoto roku se mohli zájemci o architekturu, obzvláště tu zlínskou, seznámit s fenoménem Baťa na stejnojmenné výstavě, která představila architekturu tohoto (nejen) obuvnického města z let 1910-1960. Adaptace pražské expozice byla dnes pod názvem Zlín – vzorové město moderny otevřena v mnichovské Pinakotéce (do 21. února). S architektonickým a sociálně-historickým pozadím Zlína se němečtí návštěvníci seznámí v rámci česko-německého kulturního projektu Zipp.

Stavba jako součást vyššího urbanistického celku. Stavba jako firemní značka. Architektura jako stroj - byly věty, které doprovázely pražskou výstavu Fenomén Baťa. Zlín byl jedním z nejvýraznějších center meziválečné architektury v českých zemích. Za přeměnou malého, ani ne třítisícového městečka na urbanisticko-architektonický celek s více než 40 tisíci obyvateli stála Baťova továrna. Založena byla na konci 19. století a díky ní se během dvaceti let Zlín změnil k nepoznání.

Fenomén Baťa ve Veletržním paláci zachytil architekturu Zlína v širokém záběru - od urbanistických plánů a prvních návrhů až po výstavbu - během padesáti let od roku 1910 do roku 1960. Součástí expozice bylo také představení činnosti Baťovy firmy, jejíž aktivity se od bot přenesly také k výrobě pneumatik, silonu, plynových masek nebo do filmového studia.

I mnichovská výstava představí Zlín prostřednictvím modelů, plánů, fotografií a filmů. Součástí prezentace jsou například originální výkresy a modely, týkající se i v odborných kruzích málo známých Le Corbusierových projektů pro Baťu – návrh regulace Velkého Zlína, baťovských prodejen ve Francii, baťovského satelitu ve francouzském Hellocourtu a pavilonu firmy Baťa pro Světovou výstavu v Paříži 1937.

Zároveň s otevřením výstavy v Mnichově vychází dvě publikace. Německojazyčný katalog výstavy a anglický sborník, čerpající z témat a závěrů mezinárodního sympozia Utopie moderny: Zlín, které proběhlo v květnu tohoto roku v Praze a ve Zlíně. Také v Českém centru v Mnichově uskuteční debatní večer věnovaný tomuto tématu. V České republice sborník distribuují nakladatelství Slovart a Kosmas. 

Zippje pokračováním bilaterálních programů Spolkové kulturní nadace SRN se zeměmi východní Evropy, konkrétně Polskem a Maďarskem. Pod hlavičkou projektu Zipp realizují česko-němečtí partneři v roce 2008 a 2009 projekty v oblasti divadla, filmu nebo soudobých dějin. Tématy jsou napětí mezi roky 1968 a 1989, Kafka, Světy života a Utopie moderny: Zlín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 11 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...