Fenomén Baťa jede na výměnný pobyt do Mnichova

Mnichov – Na jaře tohoto roku se mohli zájemci o architekturu, obzvláště tu zlínskou, seznámit s fenoménem Baťa na stejnojmenné výstavě, která představila architekturu tohoto (nejen) obuvnického města z let 1910-1960. Adaptace pražské expozice byla dnes pod názvem Zlín – vzorové město moderny otevřena v mnichovské Pinakotéce (do 21. února). S architektonickým a sociálně-historickým pozadím Zlína se němečtí návštěvníci seznámí v rámci česko-německého kulturního projektu Zipp.

Stavba jako součást vyššího urbanistického celku. Stavba jako firemní značka. Architektura jako stroj - byly věty, které doprovázely pražskou výstavu Fenomén Baťa. Zlín byl jedním z nejvýraznějších center meziválečné architektury v českých zemích. Za přeměnou malého, ani ne třítisícového městečka na urbanisticko-architektonický celek s více než 40 tisíci obyvateli stála Baťova továrna. Založena byla na konci 19. století a díky ní se během dvaceti let Zlín změnil k nepoznání.

Fenomén Baťa ve Veletržním paláci zachytil architekturu Zlína v širokém záběru - od urbanistických plánů a prvních návrhů až po výstavbu - během padesáti let od roku 1910 do roku 1960. Součástí expozice bylo také představení činnosti Baťovy firmy, jejíž aktivity se od bot přenesly také k výrobě pneumatik, silonu, plynových masek nebo do filmového studia.

I mnichovská výstava představí Zlín prostřednictvím modelů, plánů, fotografií a filmů. Součástí prezentace jsou například originální výkresy a modely, týkající se i v odborných kruzích málo známých Le Corbusierových projektů pro Baťu – návrh regulace Velkého Zlína, baťovských prodejen ve Francii, baťovského satelitu ve francouzském Hellocourtu a pavilonu firmy Baťa pro Světovou výstavu v Paříži 1937.

Zároveň s otevřením výstavy v Mnichově vychází dvě publikace. Německojazyčný katalog výstavy a anglický sborník, čerpající z témat a závěrů mezinárodního sympozia Utopie moderny: Zlín, které proběhlo v květnu tohoto roku v Praze a ve Zlíně. Také v Českém centru v Mnichově uskuteční debatní večer věnovaný tomuto tématu. V České republice sborník distribuují nakladatelství Slovart a Kosmas. 

Zippje pokračováním bilaterálních programů Spolkové kulturní nadace SRN se zeměmi východní Evropy, konkrétně Polskem a Maďarskem. Pod hlavičkou projektu Zipp realizují česko-němečtí partneři v roce 2008 a 2009 projekty v oblasti divadla, filmu nebo soudobých dějin. Tématy jsou napětí mezi roky 1968 a 1989, Kafka, Světy života a Utopie moderny: Zlín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...