Fazıl Say propojuje dva zvukové světy

Brno – Turecký skladatel a klavírista Fazıl Say přijel do Brna ukázat své umění. Na koncertě 28. listopadu ho doprovázeli tři další hudebníci. Kromě starobylých osmanských nástrojů předvedli i svůj turecký temperament. Filharmonie Brno v české premiéře zahrála Sayovu Istanbulskou symfonii. Fazıl Say v ní kombinuje klasické obsazení velkého orchestru a tradiční turecké nástroje. Istanbulská symfonie vypráví o momentech z historie města, o jeho místech – Say zvukomalebně ztvárnil pád Cařihradu nebo mešitu sultána Ahmeda.

„V symfonii se mísí různé vlivy: turecký, balkánský i cikánský. V Turecku máme devítiosminový rytmus,“ přiblížil svou hudbu Say. „Naše nástroje nejsou temperované, kdežto evropské jsou. O to mi jde – spojit dva rozdílné světy zvuku. V symfonii hrají spolu,“ vysvětlil Say.

Brněnský orchestr zahrál Sayovu hudbu výborně

Kromě Istanbulské symfonie zahrál Say také Mozartův koncert pro klavír. Publikum si získal svou virtuozitou, to jej odměnilo ovacemi ve stoje. Fazıl Say ocenil brněnský orchestr, jeho symfonii podle jeho slov zahráli velmi dobře. „Porozuměli mé hudbě i díky dirigentovi Aleksandaru Markovićovi. Pochází ze Srbska a hudbu má v krvi. Už na zkouškách zněl orchestr skvěle,“ pochválil brněnské těleso Say.

Say skládá hudbu už od svých pěti let. Napsal asi padesátku děl, jednu symfonii dokonce věnoval známému istanbulskému fotbalovému klubu Fenerbahçe k jeho stému výročí. „Skládání neodmyslitelně patří do mého života. Líbí se mi střet evropské a turecké hudby. I Mozart byl ovlivněn tureckou hudbou, dokládá to předehra Únosu ze Serailu nebo Turecký pochod,“ řekl skladatel.

Orchestr doplnily starobylé nástroje

Fazıl Say si přivezl i tři kolegy, kteří ovládají hru na orientální nástroje – flétnu ney, strunný nástroj kanun nebo osmanské bubny. „Začala jsem hrát už jako malá. Rodina objevila můj talent, maminka si myslela, že zvládnu hrát na všechny nástroje. I na ney, který je ale pro ženy náročný. Hraju na něj od jedenácti let,“ řekla flétnistka Burcu Karadağ.

„Ney se vyrábí ze speciálního bambusového dřeva. Na středním východě existují podobné nástroje, tenhle má ale osmanský původ, má jinak tvarovaný zobec. Pro naši kulturu má ney velký význam, vnímáme ho jako symbol lidského těla,“ popsala starobylou flétnu Burcu Karadağ.

Klasické filharmonické nástroje doplnily i bubny podobné tympánům. „Tyto bubny mají dlouhou historii, pocházejí z osmanské říše. Výjimečné jsou tím, že se na nich dají hrát různé tóny – pomocí popruhů, které napínají kůži. Tradiční turecká hudba by se bez nich neobešla,“ řekl bubeník Tansu Karpınar. Vystoupení doplnil i zvuk podobný cimbálu. „Je to starý osmanský nástroj - kanun. Dodnes se na něj hraje velmi často,“ uvedl Hakan Güngör, který umí rozezvučit jeho struny.

Say se brněnskému publiku předvede ještě příští rok v březnu. „Fazıl Say vystoupí v Besedním domě se svým recitálem a posluchači ho budou moct ocenit i jako skladatele – filharmonie zahraje jeho koncert pro trubku. Opět půjde o českou premiéru,“ řekla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...