Praha – Smetanova síň Obecního domu se včera rozezněla vysoce náročným koncertem André Joliveta. Hudebníků, kteří ho dokáží na fagot zahrát, je pouhá hrstka. Jedním z nich je však norský fagotista Dag Jensen, jemuž sekundoval Pražský symfonický orchestr.
Extrémně těžký Jolivet vs. extrémně nadaný fagotista
3 minuty
Norský fagotista Dag Jensen ve Smetanově síni
Pro většinu fagotistů jsou Jolivetovy precizní artikulace a frázování i obtížné přechody rejstříků nehratelné. Ne však pro Daga Jensena, který patří mezi čtyři virtuosy, jež ho bezchybně zvládají. „Od fagotisty si Jolivet žádá vše, co může nabídnout. Musíte hrát hlasitě, jemně, v nejvyšším i v tom nejnižším rejstříku,“ prohlašuje Nor.
Orchestr pod taktovkou hudebního ředitele opery Národního divadla Roberta Jindry měl na souhru s Jensenem jen dva dny. Při přednesu se tedy rozhodně nezapotil jen fagotista. Na diváka to celé může působit jako malý smyčcový orchestr s harfou a klavírem, avšak pro smyčce je to podle dirigenta „pekelně napsané“, a rozhodně se nejedná o procházku růžovým sadem.
Dag Jensen…
… je známý v mnoha prestižních koncertních síních po celém světě. Svou kariéru rozvinul jako fagotista u Bamberských symfoniků či u Rozhlasového orchestru v Kolíně nad Rýnem. Zaujal také hlavní pozici fagotu u Lucernského festivalového orchestru. Mezi elitu ho posunulo však až dvojnásobné vítězství soutěže ARD v Mnichově v letech 1984 a 1990.
Pro sólovou hru kdysi hojně využívaný fagot převzal v období romantismu roli spíše doprovodného nástroje. Avšak koncert Andrého Joliveta z roku 1954 jej dostal do popředí poprvé od klasicismu. Fagot hojně používali barokní muzikanti, Vivaldi pro něj napsal necelou čtyřicítku koncertů.
Jensen se k fagotu dostal náhodou, aby nemusel hrát na v Norsku velmi populární tubu, kterou mu vehementně nutil jeho otec. Kromě jeho výkonu tedy ve Smetanově síni zazní také Sukova Pohádka nebo svita Pelleás a Mellisandra Gabriela Faurého.