Evald Schorm okouzlil Laternu magiku

Praha – K nedožitým osmdesátinám významného filmového i divadelního režiséra Evalda Schorma připravila pražská Laterna magika výstavu, která bude přístupná v prostorách kavárny NONA na Nové scéně Národního divadla. Bezmála třicet fotografií zachycuje Schormovy inscenace, ale i práci samotného režiséra v Laterně magice. Evald Schorm patřil mezi zakládající režiséry filmové Nové vlny 60. let.

Zásadní české filmy režiséra Evalda Schorma mizely v normalizačních trezorech, zatímco v zahraničí o něm psali jako o vůdci nové vlny, o největším mozku a filozofovi této generace režisérů. „Evald Schorm ve svých filmech především zobrazoval vztah jedince ve společnosti, a to bylo v té době dost protirežimní, hlavně jeho poslední film Den sedmý, osmá noc, který byl takovým podobenstvím o srpnové okupaci. Jeho filmy byly velice hloubavé,“ říká umělecký šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš.

Po roce 1971, kdy mu byla znemožněna umělecká práce u filmu, se věnoval divadelní režii. Významná byla jeho dlouholetá spolupráce s Laternou magikou, kde byl později zaměstnán až do své smrti. Podílel se např. na experimentálních činohrách Noční zkouška a Černý mnich, inscenacích Láska v barvách karnevalu, Sněhová královna nebo Odysseus.

Rozhovor se Zdeňkem Prokešem a Pavlem Knolle (zdroj: ČT24)

Jako jeden z režisérů je podepsán i pod legendárním Kouzelným cirkusem, který je na repertoáru Laterny magiky dodnes. „Na výstavě má největší plochu a je to asi nejúspěšnější představení, které tady vzniklo ve spolupráci s panem Schormem,“ doplňuje vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle.

Evald Schorm se narodil 15. prosince 1931. V roce 1962 vystudoval režii na FAMU u Otakara Vávry, jeho spolužáky byli například Věra Chytilová a Jiří Menzel. S jeho jménem jsou spojeny snímky jako Den sedmý, osmá noc, Farářův konec, Pět holek na krku, Návrat ztraceného syna či Každý den odvahu. Od roku 1963 točil i pro Československou televizi. V sedmdesátých a osmdesátých letech, po vyhazovu z Barrandova (po dokončení filmu Psi a lidé) věnoval svůj talent divadlu.

I tam ho ale trápila komunistická omezenost a potýkal se s různými zákazy. Teprve na sklonku minulého režimu, po dvacetileté přestávce, se mohl vrátit k filmu. Natočil Vlastně se nic nestalo, ale premiéry se už nedožil. Zemřel v roce 1988, den před 57. narozeninami. Před třinácti lety vydala nadace Divadla Na zábradlí monografii Radky Denemarkové o tomto filmaři nazvanou Evald Schorm - sám sobě nepřítelem.

Výstava Evald Schorm a Laterna Magika potrvá do 15. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Návrat vnuka. Americký umělec oživuje českou rodinnou historii

Jeho předci uprchli do Spojených států, když museli za druhé světové války čelit nacistické perzekuci. Teď se americký grafik a výtvarník Noah Breuer do Česka vydává na návštěvu a při své tvorbě vychází právě z rodinné historie. „Tohle je vlastně návrat jejich vnuka s uměleckými díly, která odkazují k Česku a k Vídni,“ podotkl umělec v Událostech, komentářích.
před 44 mminutami

Režisér seriálu Bylo nás pět Karel Smyczek dostane Českého lva za přínos ve filmu

Českého lva za mimořádný přínos kinematografii dostanou dvě osobnosti. In memoriam dirigent Mario Klemens: pod jeho taktovkou byla nahrána hudba k více než sto padesáti filmům a seriálům. Druhou oceněnou osobností je režisér a herec Karel Smyczek. Ceny bude Česká filmová akademie předávat začátkem března.
před 14 hhodinami

Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025
Načítání...