Eva Koťátková se zamýšlí nad existencí jednotlivce v systému

Praha - Jako kritika učitelů a odstrašování žáků může působit výstava doposud nejmladší držitelky Ceny Jindřicha Chalupeckého Evy Koťátkové (1982) v pražské Galerii Václava Špály. V několika místnostech zde návštěvníci naleznou sochařské objekty, videa, umělecké performance a zejména kresby. Podle autorky jde o zamyšlení nad existencí jednotlivce v systému, o schopnosti vypořádat se s vlivy, které se na něj ze všech stran hrnou. Výstava s názvem Cesta do školy potrvá do 24. srpna a zájemce k ní zavede chodníček z asfaltu.

Projekt Cesta do školy vznikl na základě získané Ceny a zároveň je součástí autorčiny letošní diplomové práce na pražské Akademii výtvarných umění. Galerie Václava Špály se vrací k tradici výstav laureátů této ceny, které se v 90. letech v jejím prostoru pravidelně konaly. V příštím roce plánuje výstavy všech finalistů Ceny ve spolupráci se Společností Jindřicha Chalupeckého.

Do školy autorka nepronikla 

Původním záměrem projektu Cesta do školy byla snaha proniknout do konkrétního a zároveň abstraktního prostoru školy a zaznamenat dění, které se v něm odehrává z pozice člověka, který nepodléhá školnímu řádu, jehož čas neurčuje rozvrh hodin a jemuž zasedací pořádek nevykazuje žádné místo.

Autorka však neuspěla v komunikaci se školou, kterou jako žákyně navštěvovala, zaměřila se proto na cestu do školy. Po několik měsíců se pravidelně vydávala se starou aktovkou a dětském svetru na ranní cestu do školy. Pozornost žáků, kterou tím budila, časem začala ochabovat a ona pozorovala přechod člověka z intimního prostředí rodiny do širších společenských vztahů, prolínání ranní rozespalosti s principem reality.

Těla v dekonstrukci

Zážitky z cest do školy zobrazila Koťátková v kresbách, inspirovaných estetikou školních čítanek a pokyny historických příruček pro učitele výtvarné výchovy. Znázorňuje žáky jako figury kráčející s aktovkami na zádech nebo zastavených v chůzi, často v nepřirozených pozicích. Opakuje motiv žáka jako mechanismu složeného z nesourodých prvků, z trubic, vývodů, nádob a proudící kapaliny. Tělo prochází dekonstrukcí, skládáním vznikají nové celky: původní tělo často ve výsledku zastupuje jen fragment. Pomůcky náležející k výbavě žáka srůstají s jeho tělesnou schránkou, anatomické tvary se mísí s konstrukčními prvky. Větší kresby znázorňují scenérie poskládané z rozmanitých motivů a dějů.

V okolí školy provedla autorka několik statických akcí, při nichž dlouho setrvávala na jednom místě, sevřená po kolena hlínou nebo ukotvená ve svahu desítkami nitek, ve snaze splynout s prostředím. Na výstavě jsou představeny i téměř statické videoobrazy s názvem Sedět rovně, s rukama za zády zachycují autorku a „několik dalších dětí“ usazené v přísně strnulé póze, jejíž nehybnost je zdůrazněna konstrukčními podpěrami. Jejich účelem je udržovat žáka „ve výukovém nastavení“, v permanentní pohotovosti pro potřeby školy.

Záliba ve školní estetice 

„Při práci na projektu jsem měla poprvé příležitost dát volný průchod své zálibě v estetice nástěnek, v čítankových ilustracích, v tlumené, vybledlé barevnosti, ve výtvorech domácí rukodělné dovednosti: jejich působivost pramení z jejich paměti, která sahá až do mých školních časů,“ píše v průvodním slovu autorka, která se školní estetikou inspirovala už dříve.

Eva Koťátková od roku 2002 studuje Akademii múzických umění v Praze v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla. Často vytváří objekty ze starých domácích předmětů, dělá akce v domácím prostředí, kterými posouvá k absurditě každodenní činnosti a zvyky. Současně také kreslí. Samostatně vystavovala například v Praze, Brně a Berlíně.

Koťátková se loni stala osmnáctou vítězkou Ceny Jindřicha Chalupeckého, jejíž vznik v roce 1990 inicioval Václav Havel, básník a výtvarník Jiří Kolář a malíř Theodor Pištěk. Je určena pro mladé výtvarníky do 35 let a nese jméno po významném literárním kritikovi. Vítěz ceny získává studijní pobyt v New Yorku a finanční odměnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Svět letos nejvíc poslouchal Bad Bunnyho či Bruna Marse, v Česku se líbí Calin

Hudební platformy zveřejňují žebříčky nejposlouchanějších skladeb a umělců za letošní rok. Nejstreamovanějším umělcem byl na Spotify vyhlášen Bad Bunny, který „sesbíral“ téměř dvacet miliard přehrání. Ze skladeb se na špici často opakují písničkové spolupráce Bruna Marse. V tuzemsku nedají posluchači dopustit na Calina či Viktora Sheena.
před 51 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nemáme ambici být v rádiu, říkají The Ecstasy Of Saint Theresa k písni po 19 letech

Hudební skupina The Ecstasy Of Saint Theresa stvrdila svůj návrat novou skladbou po devatenácti letech. Vznikl k ní i videoklip. Uskupení patří k hlavním zástupcům české elektronické hudby. Stojí za ním hudební producent a skladatel Jan P. Muchow a zpěvačka a herečka Kateřina Winterová.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 8 hhodinami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
včera v 11:00

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025
Načítání...