Ecce Pištěk. Alšova jihočeská galerie vystavuje nejen jeho Senzační realismus

3 minuty
Theodor Pištěk vystavuje v Alšově jihočeské galerii
Zdroj: ČT24

Oscarový kostýmní výtvarník, ale také uznávaný malíř Theodor Pištěk po téměř třiceti letech vystavuje v Alšově jihočeské galerii. Instalace nazvaná Senzační realismus vedle Pištěkových pláten ukazuje také obrazy amerických a evropských hyperrealistů.

Theodora Pištěka sice nejvíce proslavily filmové kostýmy, především k Formanově Amadeovi, za něž byl oceněn Oscarem, za svůj hlavní obor ale vždy považoval malbu. Jako malíř začínal se strukturální a geometrickou abstrakcí, pak se obrátil k realismu. V Alšově jihočeské galerii ho zastupují výhradně jeho nejznámější realistické práce, které tvořil hlavně od počátku sedmdesátých let dvacátého století do první poloviny další dekády.

Podle ředitele galerie Alee Seiferta návštěvníci uvidí všechna Pištěkova dostupná realistická díla z tohoto období. Například obrazy Adieu Guy Moll, Josef N. nebo Ecce Homo. Poslední z nich se váže k předchozí Pištěkově výstavě na jihu Čech v roce 1993. „Tehdejší výstava se zapsala do paměti mnoha návštěvníků. Mnozí si vybaví, že tehdy byl na obálce obraz Ecce Homo,“ připomněl Seifert.

Detailní pohled na Porsche

Sílu Pištěkovy tvorby vnímá Seifert v dokonalém detailu a promyšlené kompozici. Svůj názor ilustruje na obraze Racek, na němž výtvarník – mimo jiné také automobilový závodník – zachytil Porsche 959. „On ho dělal podle obrázku, který viděl v nějakém zahraničním časopise, protože to auto nebylo v té době ani v sériové výrobě. Maloval podle prototypu a baví mě ten detailní pohled,“ přiznává šéf galerie. Samotný automobil Porsche je pro srovnání v expozici.

Pištěkovy realistické obrazy ale především doplňují díla jeho souputníků, amerických a evropských hyperrealistů. Z muzeí ve Vídni, Budapešti či Koblenzi si galerie půjčila několik prací, jež vytvořili Jacques Monory, Gerhard Richter, Richard Estes nebo Gérard Gasiorowski.

Senzační realismus umístěný v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou si je možné prohlédnout do konce října. Je tak zároveň poctou k výtvarníkovým podzimním devadesátinám. Alšova jihočeská galerie má ve sbírce na deset Pištěkových velkých pláten.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 7 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...