Dvěstěkrát Oskar Kokoschka v Leopold Museu

V bohaté předvánoční vídeňské nabídce, ve které neschází ani Matisse, Warhol nebo Freud, přesvědčivě vítězí (nečekaně) velká výstava věnovaná soukromí slavného expresionisty první poloviny dvacátého století Oskara Kokoschky. Instalace v rozsáhlých podzemních prostorách Leopold Musea ve vídeňském Museum Quartieru je prezentována na rozsáhlých PR výstupech jako výstava více než 200 fotografií z bohatého Kokoschkova života. Není to však (naštěstí) zcela pravda.

Kurátoři Leopold Musea jako by šli již několik let narýsovanou cestou – představují základní hvězdy rakouského malířství počátku dvacátého století ve velkých, výpravných a hodnotných expozicích, věnovaných soukromí těchto osobností. Naposledy se v této linii svezl i sám až zbožňovaný Gustav Klimt…

Co však lze přičíst k dobru takto zvolené dramaturgické linii je to, že představování tvůrců je prováděno bez jakýchkoliv dalších podtextů či záměrů, že se snaží o co nejvyšší objektivitu, pracuje s bohatými archivy (v tomto případě se záviděníhodným souborem ze sbírky MAK – uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, která jen k položce Kokoschka vlastní přes 5000 záběrů). A vždy logicky doplní fotografickou prezentaci dalšími artefakty z umělcova života – v Kokoschkově případě naštěstí jeho zářivými originály, dokreslující chronologicky seřazené kapitoly z umělcova života.

Oskar Kokoschka a Konrad Adenauer (1966)
Zdroj: Sven Simon/Leopold Museum

A tady je možná i jeden ze základních prvků úspěchu této expozice. Ve vynuceném sešeřelém prostoru velkých výstavních sálů - fotografie se jinak vystavovat nesmějí - září doplňující obrazy, efektně osvětlené, jako slunné přitahující body. Celá výstava tak dostává neuvěřitelně přitažlivý a až optimistický výraz. Leopold Museum, které je hrdo na svou sbírku expresionistů a jeho soubor díla Egona Schieleho patří k největším na světě, s chutí sáhlo i do svých kokoschkovských depozitářů. Celek, šedý setmělý prostor s originály fotografií a zářivá Kokoschkova díla spolu naprosto harmonují.

Jaké jsou základní magnety expozice? Fotografie z autorova života vytvářely opravdové osobnosti fotografického umění 20. století. Lehce připomenu některé: – Hugo Erfurth (1874-1948), Wenzel Weis (1858-1929), Sven Simon (1941-1980), Earl Schubert (1932-2001), Angelika Spielmannová, René Burri (1933), Madame d'Ora, Brassai, George Platt Lynes, Herbert List, Erich Lessing či Barbara Pflaumová. Avšak nebýt Kokoschkova pestrého životaběhu, nebylo by co fotografovat.

Kokoschka totiž doslova žil dvacáté století, se všemi příchutěmi a barvami této nelehké doby. Sám nebyl velký přítel fotografie ani fotografování, přesto stopy po jeho životě jsou stopy po životě fotogenickém. A tak provázíme Kokoschku dynamickým Berlínem desátých let, lehce Prahou i Karlovými Vary, posléze zakotvíme v důležitém okamžiku Kokoschkova mládí. Femme fatale kavárny Central Alma Mahlerová vstoupila do autorova života již v roce 1911, po pětiletém období dokumentovaném i obrazy a kresbami se stává Kokoschka profesorem v Drážďanech.

Tempo tvůrčího, společenského i výstavního života stupňuje a nečekané grády mu dodává i logické tango s nacismem. Však si vydobyl i čestné místo na absurdní putovní nacistické velkovýstavě Entartete Kunst, na kterou pak za svého pobytu v Praze patřičně reagoval. Pak už Kokoschka mění místa pobytu, své okolí i přátele v pestrém kaleidoskopu - Vídeň, Paříž, Praha, Drážďany, sem tam, až nakonec zvolí bezpečný anglický přístav. Jeho díla reflektují, do jisté míry skrytě, měnící se bouřlivou a bezútěšnou scénu.

Posledních dvacet sedm let pak pracuje a žije na ženevském jezeře ve Villeneuve. Nikdy se však nestahuje do sebe, nedistancuje se od vroucího tvůrčího života Evropy poloviny století. Je spoluzakladatelem Documenty v Kasselu, té se také třikrát, do roku 1964, účastní. Portrétuje Adenauera, vystavuje, přednáší, prodává… V roce 1975 se stává opět rakouským občanem. A my jsme u toho všeho, navíc vzorně informováni bohatým textovým komentářem.

Četnost dalšího vystaveného materiálu, poznámek, textů, kreseb a zejména nejlepších Kokoschkových obrazů vytváří z výstavy nečekaně zajímavý a rozsáhlý soubor. Není to suchý příspěvek ze života mrtvého mistra - je to neobyčejně živá expozice, informačně šťavnatá, dokumentárně přebohatá, vizuálně přitažlivá. Věnujte Kokoschkovi správný čas – jinak to nejde, výstava i vy si to zasloužíte.

Oskar Kokoschka / Malíř a model (1923)
Zdroj: ČT24/Leopold Museum

Oskar Kokoschka / Das ich Im Brennpunkt (Já v ohnisku). Kde a kdy: Leopold Museum, Museum Quartier Wien, kurátoři Tobias G. Natter, Franz Smola, Patrick Werkner, Bernadette Reinholdová. Otevřeno denně mimo úterý 10:00–18:00, ve čtvrtek do 21:00. Výstava potrvá do 27. ledna 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...