Dovolíte, jsem Hajaja - rozhlasové pohádky hlasem „Bródi“

Praha - Bylo to přesně 2. ledna 1961, kdy se poprvé ozvalo: Dobrý večer, děti! Dovolíte, jsem Hajaja… Od té doby večer co večer posílá rozhlasový skřítek malým i velkým posluchačům pohádky na dobrou noc. Známá flétnová znělka, která pořad provází na začátku i na konci, má za sebou téměř třicet tisíc uvedení. Na dlouhá léta spojil s Hajajou svůj hlas Vlastimil Brodský. To on byl skřítkem, který dětem vypráví a zpívá. Postupně se přidávali i další herci a herečky, což ale s sebou začalo přinášet otázky: Kdo je vlastně Hajaja? Jak vypadá?

V roce 1994 se zrodil nápad vyhlásit dětskou výtvarnou soutěž. Z vítězných návrhů pak vzešla dnešní skřítkova podoba. Místo očí má hvězdičky, široký úsměv, obleček v barvě noční oblohy a nechybí čepice s dlouhatánským střapcem. Že na svůj věk vypadá náramně dobře? Vždyť skřítci přece nestárnou!

„Hajaja vypráví pohádky, jaké vypráví rodiče, když si sednou k postýlce a začnou si vymýšlet nebo číst z pohádkové knížky. Myslím si, že místo vyprávěné pohádky je právě u té postýlky. Technické možnosti otevírají prostor, aby si děti pohádky pustily v ten čas, kdy o to samy budou stát.“

5 minut
Rozhovor s Václavou Ledvinkovou
Zdroj: ČT24

Během uplynulých desetiletí byly v „hajajovském“ cyklu odvysílány tisíce příběhů spousty autorů v podání stovek herců. Na začátku šlo o pětiminutové pohádky, které byly prodlouženy na sedm a deset minut, jak je tomu dodnes. Po nějaké době přibyl ke skřítku Hajajovi kamarád Hajadán. Nějaký čas nesl pořad název Dobrý večer, děti, ale začátkem 80. let se do vysílání Hajaja opět vrátil.

Za úspěchem Hajaji stojí Václav Čtvrtek a jeho manželka

Na úspěchu nového pořadu, jehož popularita byla zejména v 60. letech obrovská, měl velkou zásluhu spisovatel Václav Čtvrtek. Právě z jeho pera vzešla nejen pohádka pro první vysílání „Jak Hajaja procitnul“, ale i mnohé další pohádkové texty, mezi nimi například seriály o pirátovi Kolískovi, vodníku Čepečkovi, o Hrompaci a Tancibůrkovi; i slavná dvojice Křemílek a Vochomůrka měla svůj původ v pohádkách na dobrou noc.

„Tenkrát byly děti ještě malé a já si vybavila, že jim říkám - půjdete hajat. Název se líbil, a tak u něj už zůstalo,“ vzpomínala na původ Hajaji Hejná.

Za vznikem pořadu stála i tehdejší rozhlasová redaktorka Vlasta Váňová (manželka Václava Čtvrtka), název pak rozhlasové pohádce dala spisovatelka a výtvarnice Olga Hejná, která při sestavování každodenních pohádek s rozhlasem spolupracovala.

„Neviditelný“ skřítek dnes přináší svou desetiminutovku denně na stanici Českého rozhlasu 2 - Praha od 19:00. Hajajovi dnes naslouchá už třetí generace dětí. K rozhlasovým přejímačům denně usedá bezmála 30 000 posluchačů.

K Hajajovi časem přibyl Hajadán a posléze i malé Hajajáčky

Nezaměnitelná hajajovská znělka v podobě flétny Václava Žilky, která zní na začátku i na konci pořadu, zůstala stejná po celých padesát let. Jejím autorem byl klarinetista Jindřich Šidla, pro něhož byla znělka nejhranější vlastní skladbou. Aby Hajajovi nebylo smutno, vytvořili mu po čase autoři kamaráda Hajadána a posléze i malé Hajajáčky.

K Brodskému se postupně přidávali další známí herci a herečky, Hajaju četli třeba Karel Höger, František Filipovský, Jan Tříska nebo Jana Brejchová. Během uplynulých desetiletí tak byly v hajajovském cyklu odvysílány tisíce příběhů mnoha autorů v podání stovek herců. Ke starým a osvědčeným hrdinům se postupně přidávali noví, „neoposlouchaní“, ale tvůrci pořadu se prý vždy snažili dát dětem šanci využít fantazii a podle vyprávění si vytvořit vlastní hrdiny zasazené do vysněných kulis.

  • Skřítek Hajaja autor: Lucie Seifertová, zdroj: Český rozhlas, stanice Praha http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2214/221389.jpg
  • Skřítek Hajaja autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2215/221411.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...