Domácí péče znamená nechat si trochu energie pro sebe

S čerstvým Křišťálovým glóbem za nejlepší ženský herecký výkon z karlovarského festivalu vstoupila do českých kin Domácí péče. V hlavní úloze exceluje Alena Mihulová jako obětavá zdravotní sestra, která v kritické situaci zjišťuje, že celý život láskyplně pečovala o všechny kromě sebe sama. Snímek režíroval debutant Slávek Horák.

Na festivalu v Karlových Varech i během slavnostní premiéry v pražské Lucerně byla Domácí péče oceněna dlouhým potleskem vstoje. Nadšené přijetí nového českého filmu je do velké míry právě dílem Aleny Mihulové, která, jak se říká, nesleze z plátna. Autorský debut Slávka Horáka jí rolí laskavé pečovatelky, která by sama potřebovala lásku a péči, po několika letech dopřál větší herecký prostor.

Pečovat až do krajnosti

První scény představují zdravotní sestru Vlastu (Mihulová), jak obtěžkána taškami s injekcemi a léky proti bolesti obchází na jihomoravském venkově své pacienty. Zároveň skicují její poněkud vyhaslé manželství s obhroublým Laďou (Boleslav Polívka) a rozbitý vztah s dcerou Marcelou (Sara Venclovská), která před matčinou láskou raději utekla do Prahy. Když se Vlasta dozví, že trpí svážnou smrtelnou nemocí a sama potřebuje pomoc, musí ji začít hledat mimo prostředí, ve kterém strávila celý život.

Díky dceři jednoho ze svých pacientů (Tatiana Vilhelmová) se Vlasta obrací k esoterice a alternativní medicíně. Pod vlivem léčitelky Miriam (Zuzana Kronerová) si začíná uvědomovat, že léčit může nejen schránku, ale také nitro člověka. Nechybí léčivé přikládání rukou, hypnóza ani ohýbání lžiček. To však ještě prohloubí propast mezi Vlastou a manželem Laďou, který na „energie a tyhle hňupoviny“ prostě nevěří.

Alena Mihulová se po 32 letech vrátila k roli zdravotní sestry, kterou si zahrála již v dramatu Karla Kachyni Sestřičky (1983) po boku Jiřiny Jiráskové. Vlasta je ale podle ní jiná role. „Znám spoustu těchhle maminek, babiček, tetiček, které jsou tak obětavé a vydají tolik energii ze sebe, že už nemají žádnou pro sebe,“ říká Mihulová. „Naše generace tak byla vychována, pečovat, pečovat a pečovat až do krajnosti.“

Teprve bolestná diagnóza vytrhuje Vlastu z denního koloběhu, ve kterém se zcela vydává ve prospěch ostatních. Chytá se stébla esoterických metod, aby zachránila svoje tělo. Vždyť o tělesné potřeby (pacientů i své rodiny) se koneckonců starala celý život. Jenže nová perspektiva ji vede spíše k uvědomění, že lze pečovat také o duši.

(Ne)zralý debut

Snímek je autorským debutem Slávka Horáka (narozen 1975 ve Zlíně). Studium FAMU nedokončil kvůli režírování reklamních spotů. Posledních patnáct let pracoval na rozmanitých projektech pro české i zahraniční firmy. Do celovečerního hraného filmu se chtěl podle vlastních slov pustit, až bude dostatečně zralý. „Po dvaceti letech jsem si uvědomil, že s tímto přístupem bych se nedočkal nikdy, vykašlal jsem se na čekání a začal na tom dělat,“ vysvětluje Horák.

Slávek Horák
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Scenárista, režisér i producent snímku se při hledání látky pro první film inspiroval vlastní rodinou a prostředím jihomoravského venkova, kde vyrůstal: „Moje maminka dělala práci pečovatelky spoustu let, a tak mi poskytla hodně inspirativních historek a postřehů.“ Maminka mu pomohla při výběru hlavní představitelky a film se dokonce odehrává v autentických lokacích, v rodinném domě a na blízkém vinohradu.

Žít lépe, plněji a vnímavěji

Horák vychází z populární tradice českých tragikomedií, když osciluje mezi (černým) humorem a dramatem. Zároveň vyvažuje scény na hraně podobenství (pád do čerstvě vykopaného hrobu, průlez tunelem ke světlu, vstup do temného lesa) s naturalistickým zobrazením strachu, bolesti a utrpení vážně nemocného člověka.

Film Domácí péče je komedií nejen co do komiky a humorného nadhledu, ale také ve smyslu příběhu, který vypráví o spáse lidské duše. Spása zde však neznamená abstraktní víru, ale skutečnou proměnu smýšlení. „Chtěl jsem vytvořit silný příběh se spoustou dojemných a vtipných momentů, film, ze kterého budou diváci odcházet rozhodnuti žít lépe, plněji a vnímavěji,“ vysvětluje režisér Horák.

Snímek Domácí péče produkovala společnost TVORBA films. Koproducentem filmu je Česká televize. V kinech běží od 16. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 3 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 5 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 22 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...