O smrtelně vážných věcech vypráví s jemným humorem filmový příběh pečovatelky, která sama potřebuje péči. Celovečerní autorský debut Slávka Horáka je po dlouhé době velkou hereckou příležitostí pro Alenu Mihulovou. Jejího filmového manžela hraje Bolek Polívka. Dramedy Domácí péče byla v předpremiéře uvedena v hlavní soutěži festivalu v Karlových Varech.
Režisérem i scenáristou snímku je Slávek Horák. Na své celovečerní prvotině se podílel i jako producent a zahrál si v ní i malou roli pražského hejska, který přijede do moravské vsi. Na Moravě se příběh odehrává a tam také vznikl, Horák scénář napsal podle historek svých rodičů.
„Vyhovovalo mi při psaní, že jsem měl rodiče jako předobraz. Když jsem si říkal, jestli by postava zrovna udělala, nebo neudělala tohle, představil jsem si naše a věděl jsem,“ považuje režisér výpůjčku ze skutečného života svých příbizných za výhodu. „Točili jsme u nich v kuchyni, v ložnici, na vinohradu i ve sklípku,“ prozradil navíc Bolek Polívka, že i natáčecí lokace našel Horák doma.
„Je to film o dvou lidech, kteří spolu žijí dlouhá léta a zapomněli si říct, že se mají rádi. Otázkou je, jestli si to dokážou říct v tom čase, který mají vymezený, nebo ne,“ shrnul Jaroslav Sedláček z Filmového centra Česká televize, která je koproducentem snímku.
Obětavá pečovatelka Vlasta (Alena Mihulová) žije pro manžela Láďu (Bolek Polívka), dceru a své klienty. Jednoho dne si však nejen ona, ale i její okolí musí zvyknout na novou skutečnost, že pomoc a péči bude potřebovat ona sama. I samotné tvůrce sváděl příběh k podobnosti s neveselou komedií Sestřičky z počátku 80. let, v níž první velkou roli dostala právě Alena Mihulová po boku Jiřiny Jiráskové.
„Ten film miluju, ale nemají nic společného, aspoň pro mě, opravdu jen tu zdravotní sestru,“ odmítá podobnost Sestřiček a Domácí péče Mihulová. Při natáčení svého filmového debutu potkala i svého životního partnera, Karla Kachyňu. S o čtyřicet let starším režisérem žila až do jeho smrti v roce 2004. „Možná mi to pomáhalo podvědomě, spíš jen v praktických dovednostech, ale to byla to péče o někoho blízkého, koho člověk miluje, nesrovnávala bych to,“ nedomnívá se ale, že by ji zkušenost s péčí o nemocného manžela při natáčení nejnovějšího filmu výrazně pomohla.
„Život je směs komického a tragického“
Tvůrci i herci se shodují, že Horák v Domácí péči dovede popsat i ty nejvážnější věci s lehkostí a nadhledem. Sám režisér příběh označuje anglickým výrazem dramedy. „Přijde mi, že ty těžké, tragické filmy musí být ubíjející, pokud to to tak někdo vidí a žije, ale já takový nejsem. Vidím život jako směs tragického a komického,“ vysvětlil, proč se rozhodl pro tento žánr.
Jaroslav Sedláček na snímku oceňuje i jeho autentičnost: „Když před třemi lety Filmové centrum vzniklo a novináři se nás ptali, na co bychom se chtěli soustředit, jednou z věcí bylo, že bychom chtěli vidět život. Připadá nám, že scenáristé vidí telenovely, nekonečné příběhy a z těch derivátů dělají další deriváty, které se s životy už moc nepotkávají. A Slávek přišel s něčím, co bylo autentické.“
Do příběhu filmového manželského páru Aleny Mihulové a Bolka Polívky zasáhne i léčitelka Zuzana Kronerová nebo Vlastina přítelkyně Tatiana Vilhelmová. Divákům se Domácí péče dostane v kinech v polovině července, na festivalu ve Varech na film mohou zajít ještě 6. a 9. 7.
