Karlovy Vary - Dobrý scénář je základ, shodují se Jaroslav Sedláček a Tomáš Baldýnský z Filmového centra ČT. Za rok fungování centra jim na stole přistálo na tři stovky scenářů. Povedených byl ovšem jen zlomek. Kde ti dobří scenáristé jsou? Co se s nimi mohlo stát?
Dobrý český scénář je nedostatkové zboží
Nastavit jasný a průhledný systém spolupráce s nezávislými producenty a podpořit vznik nových koprodukčních filmů, takové byly důvody pro založení Filmového centra. Základem všeho je, jak už bylo zmíněno, dobrý scénář, i když sám o sobě samozřejmě nestačí. „Ze špatného scénáře nevznikne dobrý film. Ale dobrý scénář se při filmování může pokazit,“ upozorňuje kreativní producent Tomáš Baldýnský, že štempl „schváleno“ od Filmového centra neznamená ještě, že je vyhráno. Alespoň ale nakročeno.
Aby scenárista napsal něco použitelného, musí mít talent, čas a prostředí, domnívá se dramaturg Jaroslav Sedláček, který mimo jiné budoucí filmaře učí. Tím spíš z praxe ví, že zvláště pro začínající scenáristy je splnění těchto tří podmínek ztíženo ve chvíli, kdy opustí školu a místo známek začnou dostávat složenky. Nicméně i od nezavedených tvůrců přichází do Filmového centra scénáře, velmi dobrých je ale prý jako šafránu.
GALERIE
Natáčení filmu Krásno (režie: Ondřej Sokol) zdroj: love.FRAME
„Mnohé jsou psány s naprostou neznalostí filmového řemesla. Když si přečtete první obraz, zjistíte, že se nedá natočit anebo že by stál pět milionů. Ale většina špatných scenářů se pozná, až když je člověk přečte. Zjistí, že to nefunguje, a pak se velmi dlouze snaží definovat proč,“ prozradil o posuzování scénářů Baldýnský. O to víc ho prý těší, když se odmítnutý text vrátí zpátky vylepšený na základě připomínek.
„Filmů se celosvětově dělá hrozně moc a už nestačí, pokud chce tvůrce prorazit, aby film udělal jen dobře. Ale je důležitá i jistá unikátnost,“ prozradil část receptu na úspěch. „Problém je, že my tady většinou neumíme ani to 'dobře',“ dodal ovšem. Sedláček vidí nešvar současné české kinematografie v žánrové nevyhraněnosti. „Vzniklo to v 90. letech jako z nouze ctnost. Tvůrci začali dělat takový univerzální tvar, kterému se říká tragikomedie. Ale není to ryba ani rak,“ obává se.
Čaj o třetí s Filmovým centrem ČT (zdroj: ČT24)
Dodává, že Filmové centrum se snaží podporovat žánrové snímky, i proto díky němu vznikly dva, které jsou letos uváděny na festivalu ve Varech - psychologické drama Líbánky (scénář: Petr Jarchovský, režie: Jan Hřebejk), které bylo dokonce zařazeno do hlavní soutěže, a hudební film Revival (scénář i režie: Alice Nellis) -, a vzniká filmový režijní debut Ondřeje Sokola Krásno. Scénář k této černé komedii napsal společně s Martinem Fingerem (oba zároveň hrají hlavní role) a Petrem Vydrou.
„Neexistují kriminálky a thrillery. Neexistují dobré komedie,“ upřesňuje Sedláček žánry, které v tuzemských kinech postrádá. Zvláště s komediemi mají tvůrci problém. „A to ze tří důvodů,“ vyjmenovává Baldýnský: „První je, že se to nikde neučí, druhý, že většina lidí, kteří chtějí dělat komedii, si myslí, že je to snadné. Ale, a to je třetí věc, filmová branže není na komedie připravená, tenhle žánr je závislý na tom, jak dokážete vést herce, a i na hercích samotných. Specifické komediální herectví u nás téměř vymřelo. Takže když se udělá dobrá komedie, tak je to buď obrovský zápas jednotlivce proti systému, anebo relativní náhoda.“
Více o posuzování scénářů a vůbec o fungování Filmového centra ČT se může dozvědět ve videu, které je záznamem debaty s Tomášem Baldýnským a Jaroslavem Sedláčkem v Domě ČT na festivalu v Karlových Varech.