Dobrá místa k životu. Výstava představuje fenomén paneláků

Plány, dobové fotografie, typické obýváky i bytové doplňky – to vše dokumentuje fenomén panelových sídlišť. Nová výstava v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu se zabývá historií paneláků od 40. let až do útlumu jejich výstavby s koncem socialismu v Československu. Expozicí vrcholí projekt Panelová sídliště v České republice, který probíhal v posledních pěti letech.

Výstava celým názvem Bydliště: panelové sídliště – Plány, realizace, bydlení 1945-1989 potrvá do dvacátého května. Podle autorů chce přiblížit historii vybraných sídlišť v ČR a společenské, politické, kulturní a ekonomické souvislosti, jež jejich vznik doprovázely.

Expozice vychází z pětiletého výzkumu, který se věnoval celkem 73 českým sídlištím. Zabýval se jejich historií, architekturou a designem, ale přihlížel také k poznatkům urbanismu, demografickým ukazatelům nebo možnostem památkové ochrany. 

Podle vedoucí projektu Lucie Skřivánkové výzkum ukázal, že česká sídliště jsou rozmanitá, nemusí to být nutně monotónní shluky budov, ale mají svou minulost, současnost i budoucnost a často za nimi stojí konkrétní autorský záměr. Díky výzkumu vznikla nová periodizace sídlišť, s níž se pracuje na výstavě a každý časový úsek má svou část expozice.

Stručně řečeno, přišli jsme na to, že všechna sídliště nejsou stejná a že jsou to dobrá místa k životu.
Mariana Kubištová
kurátorka výstavy

Autoři výstavy počátky sídlišť kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu. Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami.

Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikaly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru.

Nahrávám video
Výstava představuje fenomén českých paneláků
Zdroj: ČT24

Během normalizace v sedmdesátých letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

K výstavě Bydliště: panelové sídliště je připraven cyklus přednášek, který blíže představí konkrétní příklady sídlišť, workshopy pro veřejnost nebo komentované prohlídky výstavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
před 17 hhodinami

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...