Dny evropského dědictví začínají. Otevírají se radnice, pivovary, sklepení i nové muzeum tramvají

Přes 800 památek v celé republice se otevírá v rámci Dnů evropského dědictví. Patří k nim i historické budovy běžně nepřístupné včetně radnic či pivovaru, ale třeba i dosud nevídané prostory středověkých hradů. V Liberci se potom poprvé otevřela zatím nedokončená expozice městské hromadné dopravy – zatím je možné nahlédnout, natrvalo se otevře 28. října.

Technické muzeum spolu s libereckým Boveraclubem, který vlastní sbírku historických tramvají, dalo dohromady pozoruhodnou sbírku úzkorozchodných vozidel. Takové jezdily i v Liberci a Jablonci nad Nisou, součástí jsou ale i vozy ze zahraničí.

V rámci Dnů evropského dědictví se nová expozice s tramvajemi a také autobusy poprvé otevřela. Ještě však není zcela dokončená. „Hotová je zatím asi z 90 procent. Když tam ale děláme, tak se lidé ptají a nakukují, proto jsme ji otevřeli,“ vysvětlil Tomáš Krebs ze spolku Boveraclub, kterému většina libereckých starých tramvají patří.

Dodal, že k úplnému dokončení ještě zbývá dodělat popisky včetně cizojazyčných verzí a přivézt dva vraky tramvají. Jedním z nich bude nejstarší liberecký vůz z roku 1897, který zahajoval provoz pouliční elektrické dráhy ve městě.

Během Dnů evropského dědictví je tak nejstarším exponátem tramvaj z roku 1916. Jde o jedno z vozidel ze zahraničí. Čtyřnápravový vůz má původ v Basileji, kde jezdil až do roku 2002 na příměstské trati do Dornachu.

Po dnu otevřených dveří se pavilon před dokončením ještě uzavře. „Definitivně ho otevřeme
28. října,“ plánuje ředitel Technického muzea Liberec Jiří Němeček.

Dny evropského dědictví probíhají ve všech krajích na desítkách míst

Ke Dnům evropského dědictví se letos připojilo celkem 863 památek či muzeí – v každém kraji probíhají Dny evropského dědictví nejméně na dvou desítkách míst, ve středních Čechách se připojilo přes sto památek. Někde je vstup zdarma, jinde se otevírají prostory návštěvníkům dosud skryté. Třeba na hradě Svojanov je poprvé možné vstoupit do historických koníren na předhradí.

Je ale možné navštívit i řadu památek, které běžně otevřené nejsou nebo ne v plném rozsahu – radnice, pivovary či soukromé objekty. V Litomyšli je během Dnů evropského dědictví otevřena Augustova tiskárna na Šantově náměstí, kde v roce 1728 vznikl první český slabikář.  

Slavnostní zahájení letošních Dnů evropského dědictví hostí Havlíčkův Brod. Při slavnostním zahájení převzali ocenění lidé, kteří pomáhají s udržováním historických tradic. Dosavadní počet 69 oceněných rozšířil například výrobce krojové obuvi Jiří Hýža nebo Vladislava Hrubešová, která šije valašské kroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...