Divadlo Petra Bezruče rozsvítí petrolejové lampy

Ostrava - Ostravské divadlo Petra Bezruče dnes poprvé zahraje Petrolejové lampy, psychologické drama Jaroslava Havlíčka, které proslavil především film Juraje Herze z roku 1971 s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. Jméno Čepek se objeví i v nové ostravské inscenaci. Režisér Martin Františák angažoval do role otce hlavního hrdiny Karla Čepka, o tři roky mladšího bratra zemřelého Petra Čepka, který hraje v oblastním divadle v Českém Těšíně.

„Z nabídky Bezručů jsem měl velikou radost,“ říká Karel. Na rozdíl od bratra se narodil v Ostravě a dodnes se od ní moc nevzdaluje. Petr přišel na svět v Praze, v Ostravě prožil s maminkou a bratrem dětství, ale po studiích na pražské DAMU se tam vrátil už jen na několik let, a to právě do Divadla Petra Bezruče.

Karel Čepek vzpomínal, jak mu bratr řekl o roli syfilitika v Herzově filmu, vyprávěl, jak se na ni připravoval. Protože nevěděl, jak se progresivní paralýza ve svých fázích projevuje, šel za lékaři. „A lékaři mu říkali, ale my nemáme žádného živého syfilitika,“ vzpomínal Čepek mladší.

S lékaři se při studování role zhýralého důstojníka Pavla Maliny radil i herec Lukáš Melník, kterého Františák pro ostravskou inscenaci vybral. Štěpku Kiliánovou, která se za něho provdá, svěřil Sylvii Krupanské. „Oba už do těch rolí dorostli, oba mají velký rozsah možností,“ věří Františák. Havlíčkův román je podle něho krásný, dynamický a stále živý. „Je tam touha po svobodě, ohromná ženská touha po tom dobrém. A vedle toho plíživý hnus maloměšťáctví, který je nám, bohužel, také blízký,“ říká Františák.

Největší sílu hry vidí v postavě Štěpky. „Pohlavní nemoc hlavního hrdiny s projevy šílenství, schizofrenie a postupným rozkladem osobnosti vystavuje hrdinku veliké zkoušce. Tím se vytváří velká krásná postava. To je světlo petrolejové lampy toho příběhu,“ říká.

Nahrávám video

Havlíčkova Štěpka Kiliánová oslovila i dramaturga Martina Velíška, který spolu s Ivanem Rajmontem napsal jevištní dramatizaci. „Při čtení románu mne nejvíce fascinoval příběh Štěpky - samotářského a tlustého dítěte, zpovykané holky s dobrým srdcem, předčasně a i trochu falešně vyspělé,“ říká Velíšek, který román upravil původně pro Klicperovo divadlo v Hradci Králové.

Tým inscenátorů doplňuje v Divadle Petra Bezruče dramaturgyně Daniela Jirmanová a výtvarník Marek Cpin, který navrhl scénu a kostýmy. Hudbu napsal Nikos Engonidis. Kromě Krupanské, Melníka a Čepka v představení hrají Norbert Lichý, Dušan Urban, Michal Sedláček, Markéta Haroková a další herci.

Petrolejové lampy

Román napsal v polovině dvacátého století Jaroslav Havlíček. Děj se odehrává na maloměstě na přelomu 19. a 20. století. Hlavní hrdinka Štěpka Kiliánová není hezká, není už moc mladá, ale je bohatá. Z touhy po lásce a dítěti se vrhne do manželství s vysněným mužem - bratrancem Pavlem Malinou, důstojníkem rakousko-uherské armády. Ten si ji bere především pro věno. Navíc se na vojně nakazil syfilidou. Z městské paničky se postupně stane těžce pracující selka, která se musí starat o umírajícího manžela.

Premiéra Petrolejových lamp je v Divadle Petra Bezruče v Ostravě dnes o půl sedmé večer.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 21 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...