Díla Míly Fürstové zajímala královnu i Camerona. Nejtěžší zakázka ale byla ta pro Máchu

Míla Fürstová, česká umělkyně žijící ve Velké Británii, se do širšího povědomí dostala díky spolupráci s kapelou Coldplay. Její ilustrace ale doprovázejí také díla české klasické literatury, nejnověji výtvarně přispěla do dalšího vydání Máchovy skladby Máj. Ilustrace vytvořila, jak je pro ni typické, starou technikou leptu.

Máj poprvé vyšel ve stejném roce, kdy Mácha zemřel – 1836. Od té doby mnohokrát. Ilustracemi, případně typograficky se na vydáních stěžejního díla českého romantismu podíleli výtvarníci zvučných jmen, například Jan Zrzavý, Max Švabinský, Mikoláš Aleš či zástupci surrealismu Toyen a Jindřich Štyrský.

Úžas nad Máchou

Pro Mílu Fürstovou bylo ilustrování Máje prý zatím její nejtěžší zakázkou. Myslela si, že verše Karla Hynka Máchy ilustrovat nedovede. „Najednou jsem v básni nebyla schopna vidět jenom to černo, ale začaly se mi vybavovat úplně jiné asociace,“ popisuje v předmluvě k novému vydání zlomový okamžik, kdy si k Máji našla cestu.

„Přirovnala bych to k umělcově kresbě. Jako kdybych před sebou měla černé plátno a na něj nakreslím jednu malou hvězdu. Přestože člověk vidí v obraze na první pohled temnotu, hvězda z něj jasně září. Smysl Máje se mi v ten okamžik úplně proměnil.“

Máchova poezie v ní vzbuzovala úžas nad lyrickými pasážemi o přírodě a zároveň vnímala básníkův úžas nad životem a světem. Místa spojená s romantickým autorem, jako je hrad Bezděz či Máchovo jezero, tedy původně Velký rybník, použila jen jako opěrné body.

„Míla s nimi pracovala spíš popaměti a postupně si do Máchova světa promítala vlastní prožitky a dojmy. Erotický náboj Míla zobrazuje nejen ve vášnivé přitažlivosti a oslavě lásky mezi Vilémem a Jarmilou, ale intimní je pro ni celá příroda. Vzdává hold přírodě jako duchovnímu a fyzickému prostoru, prostředí pučení a pudovosti,“ napsala v předmluvě literární historička Iva Krejčová.

Erben i Žbirka

Máj není jedinou českou literární klasikou, kterou Fürstová ilustrovala. Obrazově doprovodila už idylickou Babičku od Boženy Němcové a také britský překlad Erbenovy baladické sbírky Kytice. Ilustrace z Babičky se dostaly i na poštovní známky.

„V životě je hodně důležité najít to, co nás opravdu baví, protože pak je tomu člověk schopen dát hodiny a hodiny práce. A v mé profesi se říká, že člověk musí mít odpracováno alespoň deset tisíc hodin, aby to někam vedlo,“ říká výtvarnice.

Na čas náročná je technika leptu, kterou svá díla tvoří. „Líbí se mi ta neuvěřitelná míra zručnosti a umění, která je v její tvorbě obsažená. Je cítit, kolik dřiny za tím je. A také lásky,“ prohlásil Phil Harvey, manažer kapely Coldplay, která si u Míly Fürstové objednala kresbu na přebal alba Ghost Stories z roku 2014.

3 minuty
Míla Fürstová ilustrovala Máj
Zdroj: ČT24

Žádostí na tvorbu dalších nahrávek dostala následně mnoho. Kývla ale už jen na výtvarný návrh k Double Albu Mira Žbirky. Přiznala, že z nabídky na spolupráci od česko-slovenského zpěváka, jehož považuje za ikonu, se jí podlomila kolena víc, než když ji oslovili Coldplay.

Dvě výstavy

Ostatní hudebníky ale odmítla. Klíčová je pro ni totiž různorodost její práce. Například v těchto dnech vzniká mural, tedy rozměrná nástěnná malba, kterou připravila pro fasádu hotelu v centrálním Londýně. Grafika na domě, původně využívaném jako porodnice, má oslavovat mateřství.

Práce Míly Fürstové do svých sbírek zařadila královna Alžběta II., londýnské V&A Museum i třeba frontman Rolling Stones Mick Jagger či filmař James Cameron. Režisér věnoval díla Míly Fürstové jako poděkování animátorům, kteří pracovali na pokračování Avatara, další obrazy zakoupil pro sebe.

Ty nikdy vystaveny nebyly, jejich verzi ale výtvarnice poprvé představí na retrospektivní výstavě, kterou na příští rok připravuje Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Tedy ve městě, kde Fürstová vyrůstala. Do 19. listopadu jsou vystaveny i ilustrace k Máji, a to v pražské galerii Miro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...