David Mitchell přichází s historickým románem v exotickém hávu

Právě vyšel český překlad knihy The Thousand Autumns of Jacob de Zoet/ Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta britského spisovatele Davida Mitchella. Jeden z nejvýraznějších anglických autorů z generace dnešních čtyřicátníků není českému čtenáři neznámý. Popularitu mu získal především Atlas mraků, který se dočkal filmové podoby, ale i román Třináct měsíců, který byl nominován na prestižní britskou literární cenu Costa.

Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta zavádí čtenáře do Japonska na přelomu 18. a 19. století. Příběh holandského úředníka Jacoba de Zoeta je zasazen právě do tohoto období, kdy se Japonsko nekompromisně izoluje od okolního světa, aby na jeho základě mohl autor nastolit otázky svobody a zamyslet se nad rozdíly japonského a evropského myšlení.

"Žil jsem v Japonsku hodně dlouhou dobu, asi 9 let, a musím říct, obě země jsou jiné, ale Japonsko je jinak jiné," upozorňuje David Mitchell.

2 minuty
David Mitchell
Zdroj: ČT24

„Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta je obdivuhodně vystavěné umělecké dílo: historický román s exotickým nádechem, úžasnými zápletkami, děsivými námořními bitvami a množstvím postav,“ píše se v anotaci ke knize a recenzentka Alena Dvořáková dodává: „Kvalita románu se odvíjí v první řadě od původnosti a vynalézavosti jazykového vyjádření. Mitchell již tradičně ohromuje jazykovou vynalézavostí na úrovni obrazného pojmenování, vystižením dialektické mluvy i idiosynkratických způsobů vyjadřování jednotlivých postav (i když v Tisíceru podzimů jeho experimenty občas působí lehce samoúčelně). Dál autor dokonale zvládá “syntax„ paradoxu a ironie.“ /KONTEXT • Souvislosti 1/2011/

Knihu přeložila Petra Diestlerová (1972) - vystudovala překladatelství a tlumočnictví na FF UK, obor angličtina-francouzština. Od roku 1995 pracuje jako nakladatelská redaktorka. Překládá zejména současnou angloamerickou prózu, vedle románů Davida Mitchella například knihy Moniky Ali, Anne Michaelsové, Richarda Powerse či Zadie Smithové, dále beletrii pro děti a literaturu o rodičovství.

David Mitchell se narodil v r. 1969 v Ainsdale u Southportu na západním pobřeží Anglie. Po studiích na Univerzitě v Kentu odjel do japonské Hirošimy, kde působil osm let jako lektor angličtiny. Napsal zde své první dílo „Hybatelé“, které mu vydobylo značný ohlas. Ve finále soutěže o Bookervou cenu poté bojoval nejen Mitchellův tokijský román „sencislo9“, ale i „Atlas mraků“. Mitchell žije nyní s japonskou manželkou a se dvěma dětmi v irském Clonakilty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...