David Černý uzavřel s vládou smlouvu o vrácení peněz za Entropu

Praha/New York - Úřad vlády ČR a autor díla Entropa David Černý uzavřeli novou smlouvu, ve které se výtvarník zavazuje ke vrácení peněz, jež do projektu vložil stát. Ten za dílo, které má reprezentovat Českou republiku v rámci jejího předsednictví EU, zaplatil 1,9 milionu korun. Dále za jeho půlroční instalaci v Bruselu měl dát 1,2 milionu korun. Podle nové smlouvy bude za pronájem díla výtvarníkovi vyplacená jen symbolická jedna koruna.

Úřad vlády poté, co zjistil, že Entropu nevytvořilo 27 umělců, s čímž se původně počítalo, ale jen Černý a jeho tým, tvrdí, že ho český umělec podvedl. Černý ale uvádí, že v původní smlouvě s vládou nebyla účast žádných dalších autorů zmíněna. Kontrakt, na jehož základě projekt vytvořil, byl uzavřen jen mezi ním a vládou. To, že se rozhodl vrátit státní peníze do projektu investované, je podle něj jen jeho dobrá vůle. Peníze byl prý připraven vrátit, až se jeho mystifikace prozradí.

Smlouva, která má mnoho stran a autor je ochotný ji zveřejnit, obsahuje podle něj údaje o mechanických, stavebních, výrobních a dalších aspektech díla. Zahrnuje vizualizace, rozpočet na modely, ale i upomínkové předměty, které by se mohly podle Entropy vyrábět. „Všechny podmínky smlouvy jsem splnil a všechno jsem odevzdal bez problémů,“ uvedl autor, který je nyní v New Yorku.

Černý říká, že Entropu dotoval svými penězi. „Ale to byla součást projektu,“ řekl. Dalších deset milionů korun, které byly potřeba na výrobu a instalaci, pochází ze soukromých zdrojů.

Umělecké dílo je přijímáno různě

Černý sklízí nadšený obdiv i rozhořčené kritiky. Nejostřeji se zatím ohradilo Bulharsko, které je v instalaci zobrazeno jako země prezentovaná tureckým záchodem. Po oficiální stížnosti země se Česko rozhodlo tuto část plastiky zakrýt. Proti tomu se ale prostřednictvím internetové petice ozvalo několik stovek lidí. Za mystifikaci se omluvil autor i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, Bulharsku se zvlášť omluvil také prezident Václav Klaus, který ovšem kritizuje dílo celé.

Sám Klaus ovšem figuruje v Černého ztvárnění - sporné prezidentovy výroky o změně klimatu či globalizaci jsou podle umělce natolik signifikantní pro Českou republiku, že si je vybral jako to, co zemi charakterizuje. A dodal, že pokud chtěl svou prací někoho skutečně urazit, byl to jedině Klaus, který podle Černého uráží Čechy.

Je však nepopiratelné, že takový zájem zatím nevyvolalo žádné umělecké dílo, které bylo v rámci předsednictví jednotlivých zemí v budově Rady Evropské unie v Bruselu umístěno. Za účelem podívat se na kontroverzní dílo proudí do vstupní haly budovy denně stovky lidí z celého světa.

Plastika Bulharska v uměleckém díle Entropa v Bruselu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...