Dan Brown: Největším nebezpečím je apatie

Praha - "Pravda je taková, že píšu ty knihy, které bych chtěl číst, a doufám, že ostatní budou sdílet můj názor. Mám veliké štěstí, protože se přinejmenším zdá, že se mnohým lidem mé knihy líbí,„ naznačil “mistr záhad" Dan Brown svůj recept na bestseller. Americký spisovatel pobývá v těchto dnech v Praze, kde dnes večer převezme cenu za nejprodávanější knihu desetiletí a zároveň usedne mezi diváky scénického čtení jeho posledního románu Inferno. V něm řeší otázku přelidnění planety, globálním ohrožením se zabývá i v jiných svých knihách, hlavní nebezpečí se ale podle něho skrývá v něčem mnohem nenápadnějším. Zkrácenou tiskovou konferenci Dana Browna s českým překladem a zároveň i celou verzi v angličtině si můžete přehrát níže:

"Přelidnění je problémem, ale největší nebezpečí představuje apatie. Jsme tak pohlceni každodenním životem, přístroji a kolikrát zapomínáme na umění, architekturu, kulturu, hudbu, lidskost, sdílení… Technologie mění nás jako druh a to, jak spolu komunikujeme, často k horšímu. Technologie sice byly vytvořeny, aby nás sblížily, ale ony nás rozdělují," tvrdí Brown. Sám prý se s lidmi nejraději setkává tváří v tvář, což pro něj, coby jednoho z nejúspěšnějších současných spisovatelů, není dost dobře možné dodržet vždycky.

Jeho čeští příznivci jej ale osobně potkat mohou - v Praze se zdrží do čtvrtečního odpoledne a její návštěvu prý považuje za velmi inspirativní. „Karlův most, Hrad, to všechno je velmi pěkné, člověk si představuje, že snad tohle všechno někdo jen namaloval. Navštívil jsem synagogy a taky se prokopal do vaší kanalizace,“ připustil, že případná tajemná místa pro jeho další romány by se v českém hlavním městě našla.

Největší mystérium? Co se stane, až zemřeme

Na Praze mu inspirativní podle jeho slov přijde především to, že zde důležitou roli hraje mysticismus - stejně jako v jeho knihách. „Mystérií je skutečně mnoho,“ uvedl k tématu, které s jeho dílem bude asi už napořád spojeno. „Abych byl upřímný, pro mě je nejzajímavější, jistě i pro mnoho z vás, co se stane, když zemřeme. Rozplyne se skutečně všechno, nebo je něco za tímto bodem? A je jen jedna cesta, jak to zjistit. Všichni se tam jednou musíme odebrat, ale doufám, že to nebude příliš brzy.“

"Mám rád tajemství, skryté šifry. Když jsem byl malé dítě, miloval jsem hádanky. Můj otec byl matematik a jako malému chlapci mi vymýšlel hodně hádanek. Proto jsem začal psát romány, abych se o tu zábavu s tajnými kódy a jejich odhalováním podělil i s ostatními. A zdá se, že to lidi baví."

Člověk sice neví dne ani hodiny, každopádně na nejbližší chvíle Brown už plán má. Na Nové scéně Národního divadla převezme cenu za nejprodávanější knihu. Ocenění mu patří za Šifru mistra Leonarda (také překládáno jako Da Vinciho kód). Knihy se po celém světě prodalo přes 80 milionů výtisků, u českých čtenářů trhla rekord s více než sto tisíci prodanými výtisky. Podle nakladatelství Argo, které Brownovy knihy vydává v češtině, patří Šifra mistra Leonarda k nejčtenějším knihám na světě společně s biblí, Harrym Potterem a Jihem proti Severu.

Knihy Dana Browna
Zdroj: ČT24

Hrdinou knihy je harvardský symbologista Robert Langdon, který se na scéně poprvé objevil v Brownově titulu Andělé a démoni (2000). Do řešení záhad navzdory nebezpečí se Langdon pustil ještě ve Ztraceném symbolu (2009) a nejnověji v románu Inferno, inspirovaném Dantovým Peklem, částí jeho rozsáhlé Božské komedie. 

Právě poslední bestseller si vybral herec Lukáš Hejlík pro zpracování ve svém projektu scénického čtení LiStOVáNí. Za účasti Dana Browna jej uvede dnes večer na Nové scéně.

200 milionů prodaných knih a tři filmy

Celkem napsal Brown šest románů - kromě zmíněných ještě Anatomii lži a debut Digitální pevnost, v němž také řešil nerozluštitelný kód a národní bezpečnost -, jeho knihy byly přeloženy byly do 52 jazyků a po celém světě se jich prodalo více než 200 milionů. Všechny vydalo v českém překladu nakladatelství Argo, jež autora do Prahy pozvalo.

Jeden z nejprodávanějších literátů současnosti je synem středoškolského profesora matematiky a hudebnice. Sám byl učitelem (angličtiny), než se stal spisovatelem na plný úvazek. Jeho bestsellery byly tu s větším, tu s menším úspěchem převedeny také na filmová plátna režisérem Ronem Howardem - symbologa Langdona si v Šifře mistra Leonarda (2006) i v Andělech a démonech (2009) zahrál Tom Hanks. Ve stejné roli se objeví i ve třetím chystaném filmu - Ztraceném symbolu, do kin by měl přijít v roce 2015. Režie se tentokrát ujal Američan Mark Romanek (má na kontě třeba filmovou adaptaci románu Kazua Ishigura Neopouštěj mě).

Nahrávám video
Dan Brown v rozhovoru pro ČT: Šifry mě vždycky přitahovaly
Zdroj: ČT24

To už bude bude pravděpodobně na světě Brownův další román. O čem bude? „Tři roky jsem se zabýval peklem, tak doufám, že další kniha bude poněkud veselejší,“ popřál si spisovatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...