Dál tvořit. Tři ukrajinské umělkyně i v Česku malují, zpívají a tančí

Nahrávám video

Umělci, kteří před válkou utekli z Ukrajiny do Česka, nechtějí nechat svůj talent ležet ladem. Mnozí hledají uplatnění ve svém oboru. V Táboře nyní žije a tvoří malířka Anna Kulbanska, na plzeňskou konzervatoř nastupuje zpěvačka Violetta Kovalenková a v Olomouci učí lektorka baletu Natalia Gajduková. Do tance zasvěcuje nejen české děti, ale také na dálku své svěřenkyně na Ukrajině.

Malířka Anna Kulbanska je doma ve městě Kaluš na jihozápadě Ukrajiny. Útočiště našla i s malým synem u manželovy rodiny v Táboře. „Přijeli jsme před necelým měsícem, nemohla jsem se rozhodnout, manžel už nebyl doma, dobrovolně se přihlásil do boje,“ přiznává Kulbanska, že s odchodem z vlasti váhala.

Hned po příjezdu se rodina a přátelé složili ve sbírce na základní potřeby, aby mohla začít malovat. Tvůrčí zázemí jí poskytl akademický malíř moldavského původu Teodor Buzu, který v Česku žije už více než třicet let.

Vystudovala ikonografii a toto umění se promítá i do jejích obrazů. Sérii maleb, na které aktuálně pracuje, nazvala Andělé pro Ukrajinu. Prvního už vydražila v dobročinné aukci. „Snažím se dělat to, co jsem dělala na Ukrajině – chci být užitečná, pomoct lidem a vojákům,“ říká.

Měly jsme na výběr: umřít v Mariupolu, nebo během cesty

Violetta Kovalenková byla ještě v únoru studentkou mariupolské školy umění. Jejím hlavním oborem byl operní zpěv. Před dvěma týdny se ale s matkou a tetou rozhodly, že z devastovaného Mariupolu odjedou.

„Bylo to hrozné, odjížděly jsme, když se všude střílelo, bombardovalo z letadel,“ popisuje. „Říkaly jsme si, že to možná nezvládneme, na cestu jsme se vydaly na vlastní nebezpečí. Měly jsme na výběr – umřít tam, nebo během cesty.“

Rodina na Ukrajině zůstala, ona našla azyl v rodině jednoho plzeňského hudebníka. Stihla už vystoupit před českým publikem. Na koncertě plzeňských základních uměleckých škol posluchačům přednesla skladbu Ave Maria. Ve studiu chce dál pokračovat na konzervatoři v Plzni.

Baletní lekce navzdory válce

V Olomouci se dočasně usadila lektorka baletu Natalia Gajduková. Přišla s rodinou jedné ze svých žaček z východoukrajinského Dnipra. Desetiletou Zlatu vyučuje nadále, skoro denně využívají baletní sál Základní umělecké školy Žerotín. Natalia odsud trénuje i své další studentky, které zůstaly na Ukrajině. Několikasetkilometrovou vzdálenost mažou internetové lekce.

„Umění a sport vyžadují každodenní trénink. V opačném případě tělo ztrácí kondici. Člověk už nemůže jít na jeviště a podávat stejně kvalitní výkony,“ připomíná Gajduková. Zázemí našla i v olomouckém Divadle na cucky, kde lekce nabízí rovněž veřejnosti.

Také Moravské divadlo Olomouc nabídlo možnost uplatnění ukrajinským tanečníkům. Umělecký azyl tu našly tři desítky členů Kyjevského městského baletu. Spolu s českými kolegy už vystoupili v Olomouci na baletním galavečeru. S programem chtějí hostovat i v dalších městech.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 15 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 17 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.