Umělci, kteří před válkou utekli z Ukrajiny do Česka, nechtějí nechat svůj talent ležet ladem. Mnozí hledají uplatnění ve svém oboru. V Táboře nyní žije a tvoří malířka Anna Kulbanska, na plzeňskou konzervatoř nastupuje zpěvačka Violetta Kovalenková a v Olomouci učí lektorka baletu Natalia Gajduková. Do tance zasvěcuje nejen české děti, ale také na dálku své svěřenkyně na Ukrajině.
Malířka Anna Kulbanska je doma ve městě Kaluš na jihozápadě Ukrajiny. Útočiště našla i s malým synem u manželovy rodiny v Táboře. „Přijeli jsme před necelým měsícem, nemohla jsem se rozhodnout, manžel už nebyl doma, dobrovolně se přihlásil do boje,“ přiznává Kulbanska, že s odchodem z vlasti váhala.
Hned po příjezdu se rodina a přátelé složili ve sbírce na základní potřeby, aby mohla začít malovat. Tvůrčí zázemí jí poskytl akademický malíř moldavského původu Teodor Buzu, který v Česku žije už více než třicet let.
Vystudovala ikonografii a toto umění se promítá i do jejích obrazů. Sérii maleb, na které aktuálně pracuje, nazvala Andělé pro Ukrajinu. Prvního už vydražila v dobročinné aukci. „Snažím se dělat to, co jsem dělala na Ukrajině – chci být užitečná, pomoct lidem a vojákům,“ říká.
Měly jsme na výběr: umřít v Mariupolu, nebo během cesty
Violetta Kovalenková byla ještě v únoru studentkou mariupolské školy umění. Jejím hlavním oborem byl operní zpěv. Před dvěma týdny se ale s matkou a tetou rozhodly, že z devastovaného Mariupolu odjedou.
„Bylo to hrozné, odjížděly jsme, když se všude střílelo, bombardovalo z letadel,“ popisuje. „Říkaly jsme si, že to možná nezvládneme, na cestu jsme se vydaly na vlastní nebezpečí. Měly jsme na výběr – umřít tam, nebo během cesty.“
Rodina na Ukrajině zůstala, ona našla azyl v rodině jednoho plzeňského hudebníka. Stihla už vystoupit před českým publikem. Na koncertě plzeňských základních uměleckých škol posluchačům přednesla skladbu Ave Maria. Ve studiu chce dál pokračovat na konzervatoři v Plzni.
Baletní lekce navzdory válce
V Olomouci se dočasně usadila lektorka baletu Natalia Gajduková. Přišla s rodinou jedné ze svých žaček z východoukrajinského Dnipra. Desetiletou Zlatu vyučuje nadále, skoro denně využívají baletní sál Základní umělecké školy Žerotín. Natalia odsud trénuje i své další studentky, které zůstaly na Ukrajině. Několikasetkilometrovou vzdálenost mažou internetové lekce.
„Umění a sport vyžadují každodenní trénink. V opačném případě tělo ztrácí kondici. Člověk už nemůže jít na jeviště a podávat stejně kvalitní výkony,“ připomíná Gajduková. Zázemí našla i v olomouckém Divadle na cucky, kde lekce nabízí rovněž veřejnosti.
Také Moravské divadlo Olomouc nabídlo možnost uplatnění ukrajinským tanečníkům. Umělecký azyl tu našly tři desítky členů Kyjevského městského baletu. Spolu s českými kolegy už vystoupili v Olomouci na baletním galavečeru. S programem chtějí hostovat i v dalších městech.
