Čtyři v tom aneb Jak matkám chutná život

Sophia, Jonáš, Josef a Isabelle Capri jsou jména dětí, které přišly na svět před kamerami České televize. Symbolicky devět měsíců sledovali filmaři Čtyři v tom - čtyři nastávající matky, které jsou hlavními hrdinkami dokumentárního seriálu nejen o ženách a nejen pro ženy. První díl z celkem šesti odvysílá ČT 13. ledna od 20:00 na Dvojce.

Čtyři v tom je docusoap, žánr na pomezí dokumentárního a hraného filmu; scenáristické plány se ovšem přesně nalinkovat nedají, protože, jak známo, nejlepší scénáře píše sám život, a posun oproti původní představě je víc jistý než jen možný. O tom koneckonců ví své i tvůrci, přesněji tvůrkyně, tohoto projektu - scenáristka Irena Hejdová a režisérka Linda Kallistová Jablonská (Vítejte v KLDR! nebo Pozemšťané, koho budete volit?), které obě během příprav natáčení otěhotněly. V polovině tak režii převzala Zuzana Špidlová (ano, ta, co byla oceněna v Cannes za Bábu, svůj absolventský film na FAMU, tehdy ještě jako Kirchnerová), taktéž matka.

Právem se tak zdá, že Čtyři v tom točily ženy o ženách, přičemž protagonistky s dokumentaristkami, mimochodem navíc přibližně stejného věku, spojovala osobní zkušenost s tím, jaké to je, být (nastávajícím) rodičem. Podle tvůrců tato náhoda jen pomohla k empatii a blízkosti, s jakou mohli filmaři nasnímat život hrdinek. Ty navíc své dojmy a pocity zachycovaly na zapůjčené kamery i samy, bez přítomnosti štábu. Nečekejte ale žádnou voyeurskou reality show, Čtyři v tom je pohledem mnohdy velice intimním, nikoli ale senzacechtivým za každou cenu.

Věra, Lucie, Petra, Miky a jednotka rodičovského štěstí

„Všechny naše čtyři matky jsou bojovnice. Nejsou z těch, které by těhotenství a mateřství trávily před televizí,“ uvedla režisérka Linda Kallistová Jablonská, co podle ní protagonistky spojuje. Jinak ale - což byl logicky i záměr tvůrců - jsou jejich osudy a také přístup k životu v mnohém odlišné.

Věra, majitelka eventové agentury, je ambiciózní, cílevědomá a energická, nejraději by i porod naplánovala podle diáře a kvůli mateřství se nechce rozhodně vzdát práce. Klidně by mohla být na titulce prospektu Jak se stát úspěšnou - má byt s terasou a přítele manažera (samozřejmě), který si neumí moc představit, že by měl chovat dítě ještě na porodním sále, protože „má rád čistotu“. „Jeho účast u porodu byl ale nakonec jeden z nejdojemnějších momentů,“ prozradila režisérka Zuzana Špidlová.

Nejen z příběhu Věry - i když v jejím případě je ta proměna možná nejvýraznější, vhledem k tomu, jaký jsou s přítelem „designový“ pár - vyplyne, že „my tři“ je zkrátka základní jednotkou rodičovského štěstí, a pokud v trojici muž-žena-dítě partner chybí anebo je pouze přítomný, nikoli „zapojený“, nelze ho ničím nahradit. Dojde k tomu i Petra, která si uměla představit - i díky podpoře rodičů - že se o své dítě bude starat sama. A nebyla to možnost nereálná vzhledem k tomu, že do jiného stavu přišla po dvouměsíční známosti s Etiopanem Ábelem, kterého poznala při neziskové práci v Africe.

Ví to i Lucie, jejíž příběh by mohl být samostatným sociálním dramatem. Bývalá barmanka otěhotněla na prvním rande a dítě čeká se strachem, že se o něho nedokáže postarat, tím spíš, že je na všechny starosti (a radosti, protože i ty má potřebu člověk s někým sdílet) sama - z příbuzných má už jen „ambulantního“ otce a otec jejího dítěte předstírá, že neexistuje. Potřebovala by podporu - finanční a hlavně citovou, ale její osud není dvakrát dobře rozehraný…

Všechny tři zmíněné protagonistky jsou prvorodičky - v tom se od nich liší Miky, která už dvě děti má. Navíc odlišný - od současného pohledu na těhotenství jako, řekněme, období plné ohleduplnosti - je i její přístup. „Aspoň jeden den bych chtěla mít takové starosti, jaké tam řeší,“ komentuje internetové diskuse nastávajících matek Miky. Práce na farmě se spoustou zvířat, kde s rodinou žije, jí příliš nedovoluje brát na svůj jiný stav přepečlivé ohledy. Její babička v osmém měsíci skládala uhlí a ani Miky není typ těhotné ženy, která by s kamarádkami probírala, jaký je nejlépší krém proti striím.

Ve Čtyřech v tom je v tom víc než čtyři

"Lidé mohou mít dojem, že Čtyři v tom je seriál pro ženy nebo pro ty, co mají děti, ale myslím, že ne. Je v něm mnoho současných témat - seberealizace během mateřství, sociální rozdíly ve společnosti - a je také hodně o lásce, o partnerství," domnívá se scenáristka Irena Hejdová. A přiměje také k zamyšlení nad tím, co víceméně všichni víme, ale příliš si to neuvědomujeme, protože se povětšinou stýkáme s lidmi, kteří mají život nastavený obdobně jako my, tedy nad tím, za jak odlišných podmínek (i v rámci jedné země, neřkuli města) přichází naši potomci na svět a zda to jejich život ovlivní.

Bylo by zajímavé - a ČT takovou možnost neodmítá - sledovat osudy oněch čtyř dětí, jejichž narození zaznamenaly televizní kamery. Nedělo by se tak koneckonců v tuzemském dokumentu poprvé - například Helena Třeštíková, jejíž časosběrné snímky mají k docusoap blízko, připravuje film o synovi, s jehož tehdy ještě těhotnou matkou natáčela na počátku 70. let snímek Zázrak.

A po těhotenství svatba… 

Než se případné pokračování Čtyř v tom objeví na obrazovkách, mohou diváci sledovat další docusoap z produkce České televize. Dokumentární seriál o nastávajících matkách vystřídá v programu šestidílná dokumentární „mrazivá komedie“ Navždy svoji o třech párech, které se během léta 2012 rozhodly uzavřít sňatek. Scénář opět píše Irena Hejdová, režie se ujala Erika Hníková (Ženy pro měny, Nesvatbov). A není to žádná schválnost, ale i třetí docusoap projekt Když v tom jedou ženy chystá režisérka - Theodora Remundová (natočila například dokument Ničeho nelituji) zachycuje drobnohledem terapeutickou skupinu žen v bohnické léčebně.

A na závěr ještě zpátky k docusoap Čtyři v tom - stejnojmenou píseň nahrály pro film Bára Vaculíková a Léňa Yellow, které k mateřství mají rozhodně taky co říct, jak dokazuje následující klip:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 37 mminutami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 4 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 22 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
včera v 17:24

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...