Plzeň - Nebe nad Plzní, o němž v písni věnované tomuto městu zpíval Dan Bárta, se snad o následujícím víkendu nezatáhne a nepokazí tak velkolepé zahájení roku, po který bude Plzeň jedním ze dvou Evropských hlavních měst kultury (EHMK). Za šest let, které od vyhlášení kandidatury do zahajovací slávy uplynuly, ovšem plzeňská obloha bez mráčku nezůstala. Jeden nad západočeskou metropolí dokonce pořád visí - nedokončení jednoho z hlavních projektů.
Slzy i smích provázely v září 2010 rozhodnutí mezinárodní komise doporučit Plzeň coby vhodnou pro titul Evropské hlavní město kultury, který vždy na jeden rok propůjčuje Evropská unie několika městům. Chlubit se jím letos může i belgický Mons - zatímco plzeňský konkurent Ostrava zůstal před branami.
Euforie postupně opadla, při realizaci rozsáhlých kulturních plánů důvody k smíchu ubývaly, naopak těch k pláči přibylo. Na cestě od snů a představ k ekonomickým počtům a naplňování projektů měnila Plzeň 2015 několikrát vedení i program a také musela odstoupit od jedné z hlavních investičních akcí.
Přebudování bývalého pivovaru a kasáren Světovar na kulturní fabriku a archiv mělo být velkou pýchou plzeňského projektu. Město ale bylo nuceno od záměru odstoupit, kvůli škodlivému dehtu a korkolitu ve zdech komplexu na jaře loňského roku další přestavbu, po desetimilionových investicích, pozastavilo. Radní sice předpokládají, že konzervace je pouze dočasná, rok 2015 ovšem reálný pro dokončení není.
Vybudovat se podařilo novou budovu pro plzeňskou divadelní scénu, nová budova pro Západočeskou galerii, jejíž výstavba byla původně také součástí EHMK, se ale pro nedostatek financí zasekla u architektonické soutěže. Na druhou stranu vznikly i jiné projekty, s nimiž Plzeň počítá i skončení „roku s titulem“, například nové využití areálu dopravního podniku, který by měl do budoucna zastřešit dárcovskou platformu Everfund, coworkingové centrum Wo—co či kreativní inkubátor na podporu tvůrčích průmyslů. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký by považoval za vhodné využít pro inkubátor Světovar.
Během roku 2015 chce Plzeň nabídnout obyvatelům i návštěvníkům na šest set akcí. Pomoci by měly proměnit vnímání Plzně - z „konzervativního průmyslového sídla“ na „město, v němž je dobré žít a navštívit jej“. Jen letos by Plzeň ráda zvýšila počet návštěvníků o 30 procent, v dalších dvou letech o desetinu.
Významné kulturní akce v Plzni v roce 2015
- Výstava Ateliér Jiřího Trnky, kterou připravili výtvarníkův syn a vnuk, v Galerii města Plzně (17. 1. - 10. 5.)
- Celoroční sezona nového cirkusu v Plzni (od 27. 1.)
- Výstava Mnichov – Zářící metropole umění v Západočeské galerii v Plzni (28. 1. – 5. 4.)
- Festival světla v Plzni (20.-21. 2.)
- Slavnosti svobody - 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou (1.– 6. 5.)
- Výstava portrétů Maorů od Gottfrieda Lindauera v Západočeské galerii v Plzni (6. 5. – 20. 9.)
- Kjótský symfonický orchestr (EU Japan fest) v Plzni (3. 6.)
- 9 týdnů baroka – festival barokní hudby, divadla, památek a krajiny v Plzeňském kraji (29. 6. - 30. 8.)
- Obří loutky Royal de Luxe (28.-30. 8.)
Naplnění plzeňského předsevzetí mohla poněkud zkomplikovat škatulata, která se několikrát odehrávala ve vedení projektu. Téměř vzápětí po získání titulu přenechal na vlastní žádost ředitelské křeslo jiným Milan Svoboda, který Plzeň provedl od kandidatury až k vítězství. Vystřídal jej Tomáš Froyda, tehdy zároveň ředitel Divadla Alfa, v listopadu 2012 ale odstoupil i on.
S týmem pod jeho vedením se o něco dříve rozešla ve zlém umělecká vedoucí projektu Yvona Kreuzmannová. Zakladatelka sdružení Tanec Praha se ale ke spolupráci s EHMK opět vrátila. Oslovil ji současný šéf Jiří Suchánek, který zkušenosti získal například v českém pavilonu na výstavě EXPO 2010. Před Suchánkem byli vedením dočasně pověřeni Erich Beneš (ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně) a Jiří Sulženko (programový ředitel projektu).
Uměleckým šéfem projektu se po odchodu Kreuzmannové stal divadelník Petr Forman, zůstává jím doteď. V jeho režii se také chystaly oslavy, které o tomto víkendu zahájí působení Plzně jako Evropského hlavního města kultury. Poprvé se rozezní nové zvony, plánován je videomapping na ploše pěti tisíc metrů čtverečních a vystoupení provazochodce, který po laně přejde z věže františkánského kláštera na věž kostela sv. Bartoloměje. Zahajovací show mohou zájemci sledovat také na webu ČT24 v přímém přenosu nebo s mírným zpožděním na ČT2.
