Před sto lety poprvé zaznělo slovo „robot“. Z dramatu Karla Čapka R.U.R. se postupně rozšířilo i do běžného užívání a ujalo ve slovnících mnoha jazyků. V češtině výročí Čapkovy hry a jeho neologismu připomínají hned dvě knihy. Antologie ROBOT100 shromažďuje povídky od českých i zahraničních autorů fantastiky. Publikace Robot 100 – Sto rozumů je pak pohledem současných osobností napříč obory na století starou hru o umělém životě.
R.U.R., tedy Rossumovy univerzální roboty, stvořil Karel Čapek nejprve v listopadu 1920 knižně, v lednu následujícího roku se pak vědeckofantastické drama odehrálo i na jevišti. Označení „roboti“ mu poradil jeho bratr Josef, spisovatel nejprve zvažoval, že jim bude říkat laboři.
Autor robotů se brání
Příběh, v němž se technický pokrok vymkne z rukou lidstva, se dočkal nespočtu překladů a nastudování. Ocenil jej mimo jiné autor Války světů H. G. Wells nebo uznávaný autor sci-fi Isaac Asimov. A šířilo se i slovo „robot“.
„Po pár letech se termín ustálil nejen pro roboty chemického původu, jako byli ti Rossumovi, ale i pro různé elektromechanické stroje. Čapek se proti tomu bouřil. V roce 1938 napsal fejeton Autor robotů se brání, kde píše, že jeho původní myšlenka bylo připravit chemické roboty, takže když psal R.U.R., myslel na moderní chemii, na biologii – a ne na inženýrství,“ připomíná Jitka Čejková z Ústavu chemického inženýrství.
Sto rozumů o R.U.R.
Jako editorka zaštítila knihu Robot 100 – Sto rozumů, vycházející z toho, že Karel Čapek do jisté míry formuloval některé myšlenky, kterými se dnes zabývá obor umělý život (artificial life). Otázky nastíněné v R.U.R. řeší vědci i dnes, ať už je to vědomí „robotů“, otázky evoluce, rozdělení moci či náboženství. Právě tato souvislost byla pro Jitku Čejkovou motivací, aby požádala nejen své kolegy, jestli by si Čapkovo drama nepřečetli a nepřidali k němu své postřehy.
„Úplně první myšlenka byla, že bych vzala hru R.U.R. a pouze by u ní byly drobné komentáře nebo úryvky z jiných děl vědců. Ale když jsem je oslovovala, každý k tomu přistoupil zodpovědně a poslal mi skoro celou kapitolu,“ doplňuje Čejková, jak se projekt nakonec rozrostl do knihy se stovkou příspěvků od vědců, ale také spisovatelů, novinářů, sportovců či umělců. Dvě třetiny z nich napsali zahraniční autoři.
„Někteří se věnují historii hry R.U.R., evoluční robotik třeba popisuje, co se dělo v historii evoluční robotiky a kouká trošku i do budoucna. Někdo vizionářsky popisuje, co se bude dít v příštích sto letech. Jsou tam ale i povídky nebo básničky,“ vyjmenovává editorka.
Současné povídky s odkazem na Čapka
Výhradně z povídek je sestavena druhá z knih, které vznikly k výročí slova „robot“. Antologii ROBOT100 iniciovalo nakladatelství Argo. „Jednou z našich podmínek bylo, aby nové texty odkazovaly na Karla Čapka a jeho hru, takřka všichni autoři to dodrželi a všichni se snažili najít v něm něco aktuálního, něco, co nebylo řešeno. Třeba Vilma Kadlečková si v Čapkově hře povšimla skuliny a rozvinula ji do vlastního textu. Kdo zná Čapkův text, dost si užije hru současných autorů s jeho odkazem,“ domnívá se jeden z editorů knihy Richard Klíčník.
Čtenáři v ní najdou nové povídky od jedenácti českých spisovatelů, mimo jiné také Ondřeje Neffa, Pavla Kosatíka, Emila Hakla nebo Petra Stančíka. „Tři jména jsou dokonce zahraniční. Přispěl nám Ben Aaronovitch, což je v tuto chvíli jedna z největších hvězd britské fantastiky, máme také doslov od doyena americké science fiction Roberta Silverberga a jednu povídku napsal Michal Hvorecký ze Slovenska,“ dodává Klíčník.
Výročí Čapkova dramatu oslaví Argo ještě vydáním R.U.R. v komiksové podobě. Do komiksu hru převedla Kateřina Čupová.
