Chátrající prvorepubliková památka Ostravica-Textilia změnila vlastníka

Ostrava – Chátrající architektonická památka z první republiky Ostravica-Textilia opět změnila majitele. Firma Amádeus Real prodala komplex tří historicky cenných budov v centru Ostravy firmě RME Czech, která se zabývá pronájmem nemovitostí. Jaké jsou její plány, neví Amádeus Real, město ani památkáři. Aktivisté z petičního výboru za záchranu Ostravice-Textilie se obávají, že tato změna neutěšenou situaci, která začala přesně před 14 roky zřícením stropů v budově, ještě zkomplikuje.

Jednatel firmy RME Czech se jmenuje Nikos Boboras a sídlo má v Hovorčovicích u Prahy. Figuruje také ve dvou dalších společnostech, které obchodují s nemovitostmi. Jedna z nich je v současné době v likvidaci. Kontaktovat ho se redakci zatím nepodařilo.

Podle mluvčího petičního výboru za záchranu Ostravice-Textilie Lukáše Černohorského tyto informace nevěstí nic dobrého. „Na historii nového vlastníka je vidět propojení obou firem, které asi provádějí převody podle aktuální finanční situace,“ míní Černohorský.

Horší to být nemůže?

Ředitel pobočky Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula se na změnu dívá spíše s nadějí. „Změna vlastníka je podle mého názoru změnou vítanou. Zatím předpokládáme, že nový vlastník nemovitosti koupil se záměrem je rekonstruovat a nějakým způsobem využít,“ věří Zezula. Dodal, že stav domů je velmi špatný, a to včetně statiky. „Nějaká nenadálá situace by mohla způsobit havárii,“ upozornil.

Ostravica v dobách své slávy
Zdroj: ČT24

Vztahy developera a města řeší soudy

Společnost Amádeus Real koupila komplex v roce 2007 se záměrem vybudovat polyfunkční obchodní centrum, jehož součástí by byly i historické objekty. O dva roky později ale odstoupila od smlouvy, protože úřad centrálního ostravského obvodu nedal souhlas s umístěním stavby. Spory města s firmou skončily u soudu. Amádeus Real žádá za zmařenou investici náhradu 1,6 miliardy korun. Město se zase domáhá více než sedmi milionů, chce doplatit zbytek kupní ceny i penále, protože neuznává důvody odstoupení od smlouvy. Petiční výbor za záchranu budov loni podal na majitele trestní oznámení kvůli podezření, že nechává památku cíleně chátrat, aby byla zbavena památkové ochrany. Zástupci firmy to důrazně popřeli.

Ostravica Textilia chátrá
Zdroj: ČT Ostrava/Michal Šíma

Stav budov se neustále zhoršuje. Město loni udělilo tehdejšímu vlastníkovi Amádeus Real pokutu milion a dvě stě tisíc korun za to, že se o majetek špatně stará. Nařídilo mu také provést nejnutnější, takzvané záchovné opravy. „Vzhledem ke změně majitele budou správní řízení ukončena a zahájena s novým vlastníkem,“ informoval mluvčí ostravského magistrátu Michal Bayer.

Město je připraveno s novým majitelem jednat. „Pokud bude zájem z druhé strany, s vlastníkem se sejdeme a rádi si vyslechneme, jak chce s touto památkou naložit,“ řekl Bayer.

Komplex Ostravica-Textilia

Blok tří propojených budov, jehož součástí je bývalý obchodní dům, vznikl v centru Ostravy ve třicátých letech minulého století. Nejstarší, z počátku 20. století, je bývalá Obchodní a živnostenská banka, kterou navrhli vídeňští architekti Julius a Wunibald Deiningerovi.

Roku 1911 byl podle návrhu ostravského architekta Felixe Neumanna přistavěn dům s byty a obchody, v letech 1928 až 1929 pak ve střední části přibyl obchodní dům, který navrhla Marie Frommerová. Pozdější Módní dům Ostravica přežil bombardování Ostravy a po desetiletí to bylo funkční a oblíbené obchodní centrum.

Prvním vlastníkem po roce 1989 se stal opavský podnikatel Kamil Kolek, který prováděl bez povolení rekonstrukci tak, že se tam 7. dubna 2000 za provozu zřítily tři stropy a jen náhodnou se nikomu nic nestalo. Majitel z toho u soudu vyvázl s podmínkou.

Před šesti lety koupila firma Amádeus Real sousední pozemek, na kterém stál do roku 1946 takzvaný Německý dům, který byl postaven roku 1895 ve stylu německé renesance. Společnost tam chtěla postavit nový obchodní komplex a propojit ho s historickými budovami Ostravice-Textilie. Od té doby komplex chátrá. Petici za záchranu Ostravice-Textilie podepsalo více než sedm tisíc lidí. „Ostravica je symbol, o který by město nemělo přijít,“ říkají členové iniciativy.

2 minuty
Reportáž Terezy Krumpholzové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...