Český Zločin a trest na periferii města i společnosti

Olomouc - Jméno Františka Langera bude pilnějším studentům literatury zřejmě povědomé, někteří k němu možná dokonce přiřadí filmové adaptace jeho veseloher. V Moravském divadle v Olomouci si ale do repertoáru nevybrali žádnou Langerovu rozpustilou komedii, chtějí připomenout hru, která zůstala na okraji dramaturgického zájmu. O periferii koneckonců je.

Langer patří k legionářským autorům - byl legionářem a také vojenským lékařem. V meziválečných letech se prosadil jako spisovatel, přátelil se například s bratry Čapkovými a s Jaroslavem Haškem spoluzaložil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Ve třicátých letech působil jako dramaturg v pražském Divadle na Vinohradech. Psal komedie, známé pro dnešní diváky zejména z „filmů pro pamětníky“ (Velbloud uchem jehly, Obrácení Ferdyše Pištory), ale především dramata, v nichž řeší otázky zločinu, viny a trestu.

Byl dramatikem úspěšným, hru Periferie, kterou si vybralo Moravské divadlo v Olomouci jako svou další premiéru v této sezoně, nastudoval v roce 1925 ve Vídni uznávaný rakouský režisér Max Reinhardt. Periferie bývá označována jako český Zločin a trest. Dějově jsou si obě díla - Langerova hra a Dostojevského román - velmi podobná, v obou hlavní mužští hrdinové spáchají vraždu a vyhýbají se trestu. V obou případech je to pak žena, kdo je z jejich bloudění za spravedlností vyvádí na světlo.

  • Periferie / Ivan Dejmal, Vojtěch Lipina, Jiří Nebenführ autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429739.jpg
  • Periferie / Ivan Dejmal, Klára Klepáčková autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429737.jpg
  • Periferie / Roman Vencl, Tereza Richtrová autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429738.jpg
  • Periferie / Ivan Dejmal, Václav Bahník autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429735.jpg

„U Dostojevského jde o vraždu cílenou, vědomou, zatímco v Langerově hře je to spíše nešťastná náhoda. A náhoda způsobí, že Franciho nikdo z vraždy neobviní. Franci se chce chlubit svým štěstím, ale nikdo ho neslyší nebo nechce slyšet. Právě lhostejnost okolí je motorem pro Franciho svědomí, z touhy pochlubit se se stane touha přiznat se a být uznán vinným,“ podotkl k rozdílům režisér Štěpán Pácl.

Příběh odehrávající se na okraji města i společnosti nastudoval v lehkonohém, kabaretním rytmu. „Langerovi je zkrátka lépe v kabaretním hávu než v divadle psychologického realismu,“ souhlasí s Páclovou představou dramaturg olomoucké scény Milan Šotek. Podle režiséra má v sobě devadesát let stará hra stále jistou nevšednost a velkou sílu. „Na jedné straně jemná ironie, na druhé obrovské pochopení a soucit. Pro Langera je charakteristické velké sociální cítění. Jeho pohled nikomu nestraní, ale ani nikoho nezavrhuje. Kdyby psal dnes, psal by asi o bezdomovcích či narkomanech,“ domnívá se Pácl.

V Olomouci se hra odehrává na scéně zaplněné desítkami laviček, které mají evokovat stísněnost života na periferii, kde každý viděl sousedovi do talíře. Hlavní roli Franciho ztvární v inscenaci Ivan Dejmal, jeho milou Annu Tereza Richtrová. Franciho kumpány Tonyho a Barborku hrají Vojtěch Lipina a Jiří Nebenführ. Významné role mají v inscenaci Václav Bahník jako soudce a Petr Kubes coby konferenciér a glosátor celého příběhu.

Premiéra Periferie se v Moravském divadle Olomouc uskuteční v pátek 18. ledna, první repríza je na programu v sobotu 26. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...