Český Zločin a trest na periferii města i společnosti

Olomouc - Jméno Františka Langera bude pilnějším studentům literatury zřejmě povědomé, někteří k němu možná dokonce přiřadí filmové adaptace jeho veseloher. V Moravském divadle v Olomouci si ale do repertoáru nevybrali žádnou Langerovu rozpustilou komedii, chtějí připomenout hru, která zůstala na okraji dramaturgického zájmu. O periferii koneckonců je.

Langer patří k legionářským autorům - byl legionářem a také vojenským lékařem. V meziválečných letech se prosadil jako spisovatel, přátelil se například s bratry Čapkovými a s Jaroslavem Haškem spoluzaložil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Ve třicátých letech působil jako dramaturg v pražském Divadle na Vinohradech. Psal komedie, známé pro dnešní diváky zejména z „filmů pro pamětníky“ (Velbloud uchem jehly, Obrácení Ferdyše Pištory), ale především dramata, v nichž řeší otázky zločinu, viny a trestu.

Byl dramatikem úspěšným, hru Periferie, kterou si vybralo Moravské divadlo v Olomouci jako svou další premiéru v této sezoně, nastudoval v roce 1925 ve Vídni uznávaný rakouský režisér Max Reinhardt. Periferie bývá označována jako český Zločin a trest. Dějově jsou si obě díla - Langerova hra a Dostojevského román - velmi podobná, v obou hlavní mužští hrdinové spáchají vraždu a vyhýbají se trestu. V obou případech je to pak žena, kdo je z jejich bloudění za spravedlností vyvádí na světlo.

  • Periferie / Ivan Dejmal, Vojtěch Lipina, Jiří Nebenführ autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429739.jpg
  • Periferie / Ivan Dejmal, Klára Klepáčková autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429737.jpg
  • Periferie / Roman Vencl, Tereza Richtrová autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429738.jpg
  • Periferie / Ivan Dejmal, Václav Bahník autor: P. Kamanová, zdroj: Moravské divadlo Olomouc http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4298/429735.jpg

„U Dostojevského jde o vraždu cílenou, vědomou, zatímco v Langerově hře je to spíše nešťastná náhoda. A náhoda způsobí, že Franciho nikdo z vraždy neobviní. Franci se chce chlubit svým štěstím, ale nikdo ho neslyší nebo nechce slyšet. Právě lhostejnost okolí je motorem pro Franciho svědomí, z touhy pochlubit se se stane touha přiznat se a být uznán vinným,“ podotkl k rozdílům režisér Štěpán Pácl.

Příběh odehrávající se na okraji města i společnosti nastudoval v lehkonohém, kabaretním rytmu. „Langerovi je zkrátka lépe v kabaretním hávu než v divadle psychologického realismu,“ souhlasí s Páclovou představou dramaturg olomoucké scény Milan Šotek. Podle režiséra má v sobě devadesát let stará hra stále jistou nevšednost a velkou sílu. „Na jedné straně jemná ironie, na druhé obrovské pochopení a soucit. Pro Langera je charakteristické velké sociální cítění. Jeho pohled nikomu nestraní, ale ani nikoho nezavrhuje. Kdyby psal dnes, psal by asi o bezdomovcích či narkomanech,“ domnívá se Pácl.

V Olomouci se hra odehrává na scéně zaplněné desítkami laviček, které mají evokovat stísněnost života na periferii, kde každý viděl sousedovi do talíře. Hlavní roli Franciho ztvární v inscenaci Ivan Dejmal, jeho milou Annu Tereza Richtrová. Franciho kumpány Tonyho a Barborku hrají Vojtěch Lipina a Jiří Nebenführ. Významné role mají v inscenaci Václav Bahník jako soudce a Petr Kubes coby konferenciér a glosátor celého příběhu.

Premiéra Periferie se v Moravském divadle Olomouc uskuteční v pátek 18. ledna, první repríza je na programu v sobotu 26. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 15 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 16 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 20 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 22 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...