Současný ruský režim neútočí jen na ukrajinskou kulturu, ale také na tu vlastní. Mezi autory, kteří jsou vytlačováni z veřejného prostoru, patří i Oksana Vasjakinová. Její autofikční román Rána se v ruských knihkupectvích nesmí prodávat. Čeští čtenáři si ale vyprávění díky překladu Aleny Machoninové přečíst mohou. Hrdinka prózy se vydává s popelem své matky napříč Ruskem.
Česky vyšel příběh cesty s matčiným popelem na Sibiř. V Rusku se kniha kvůli LGBT tématu nemůže prodávat
Česky vyšel ruský román Rána, v Rusku se nesmí prodávat (zdroj: ČT24)
S matčiným popelem cestuje hrdinka z jižního Ruska až na rodnou Sibiř. Dlouhá trasa představuje kostru románu, která mimo jiné zachycuje současný stav Ruska.
„A zároveň je to vyprávění o byrokracii, která je se smrtí spojená a která jako by nahradila někdejší rituály, jež člověku dovolily odpoutat se od bezprostřední bolesti způsobené ztrátou blízkého,“ říká překladatelka, rusistka Alena Machoninová.
LGBT téma vadí
Cesta do rodných míst je zároveň cestou k pochopení vlastní sexuality, ženskosti i způsobu, jak o těchto tématech dnes vypovídat. Od prosince 2022 je v Rusku zákonem zakázána propagace LGBT témat, v současnosti je proto román Rána stažen z prodeje.
„Proč se tak děje, je komplikovaná otázka. Řekněme, že je to důsledek sílícího ruského konzervatismu, obav před jakoukoliv jinakostí. Zároveň je to paradoxní, protože v době, kdy kniha vyšla, v roce 2021, i s takovou tematikou získávala prestižní domácí ocenění. Je zjevné, že Rusko mělo ještě jinou cestu, než jakou si nakonec zvolil Vladimir Putin,“ podotýká Machoninová.
Nálady, které umožnily válku
Autorka se ve svých úvahách obrací k řadě svých předchůdkyň, mimo jiné i ke spisovatelce a vězeňkyni v gulagu Anně Barkovové, kterou před několika lety také připomněl film 8 hlav šílenství české režisérky Marty Novákové. Básnířku ztvárnila zpěvačka Aneta Langerová.
Románové pasáže v Ráně se prolínají s esejistickými, přítomnost s minulostí. „Válka změnila úplně všechno, co je spojené s Ruskem, je možné, že někdo nebude chtít takovou ruskou knihu číst,“ připouští Machoninová.
„Nicméně ten, kdo se do čtení pustí, tak si všimne, že v té knize je spoustu momentů, které válku naznačovaly. Důležité je, že Rána je román, který je velmi pevně zasazený v ruské provincii, takže velmi dobře zachycuje i nálady, které tam panovaly a které umožnily i válku,“ dodala.
Na Ránu navázala Oksana Vasjakinová ještě prózou Step (Stěp) věnovanou otci, dálkovému řidiči kamionu, a devadesátým letům v ruské provincii. Závěr autofikční trilogie, román Růže (Roza), je věnován tetě z matčiny strany a jejímu boji s tuberkulózou.