České centrum v New Yorku se přesune do opravené Národní budovy

New York - Za necelé dva týdny se na newyorské 73. ulici v Upper East Side po sedmi letech rekonstrukce znovu otevřou dveře České národní budovy. Bude patřit jak krajanským spolkům, tak českému konzulátu a Českému centru, které doposud sídlily v nedaleké Madison Avenue.

Ve službách české kultury

„Dramaturgii Národní budovy bude mít na starost České centrum. Bude zde kino, galerie a společenský sál. Mimo hledání vhodného programu a využití velkého potenciálu zde je ještě výzva naučit publikum chodit do nových prostor,“ říká Marcel Sauer, nedávno pověřený řízením newyorského Českého centra, který už má za sebou vedení Českého centra ve Vídni.

Na novém místě chce České centrum prezentovat českou kulturu v mnohem větší míře než doposud, bude pokračovat v úspěšných projektech jako jsou retrospektivy českých režisérů, ale má i nové nápady. Chce například navázat užší spolupráci s Národním filmovým archivem i s mladými českými filmaři. „Chystáme i tematické cykly dokumentů - prvním bude několik filmů zaměřených na historii střední Evropy. Osobně se velmi těším na cyklus němých filmů s improvizovaným hudebním doprovodem,“ dodává Sauer. Kromě kulturním akcí chce Česká národní budova v budoucnu nabídnout i kurzy češtiny.

Výstavní prostor představí napříklaf kubistickou architekturu v Česku a v plánu je i uvedení výstavy „Šumná a bezbranná“, která vychází z pořadu České televize Šumná města.

Z vlastních zdrojů

Českou národní budovu v New Yorku postavili čeští krajané podle návrhu architekta Williama Frohna z dobrovolných sbírek v letech 1895-97. Vzápětí se stala hlavním centrem Čechů a Slováků, kterých byly v okolí na konci 19. století tisícovky. Historii budovy i život českých krajanů přiblíží připravovaná první výstava v galerii.

Delší a dražší rekonstrukce 

V roce 2001 koupila od krajanů chátrající budovu v hodnotě 450 milionů korun Česká republika za symbolický jeden dolar. Na oplátku může místní krajanský spolek Bohemian Benevolent & Literary Association užívat celé třetí patro. „Zájem o členství v krajanských spolcích je značný a stále se zvyšuje. Vzhledem k tomu, že Česká republika prošla určitým vývojem a je jiná než před dvaceti lety, mladá generace českého původu žijící v New Yorku chce navštívit Česko, zemi, kde mají kořeny,“ říká prezident asociace Joseph Balaz.

Oficiálně zahájí Česká národní budova provoz ve čtvrtek 30. října. Podle původních plánů měla být její rekontrukce dokončená už v roce 2004. Projekt se ale potýkal s mnoha problémy a původní rozpočet 250 milionů se za tu dobu navýšil téměř třikrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 23 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...