České centrum v New Yorku se přesune do opravené Národní budovy

New York - Za necelé dva týdny se na newyorské 73. ulici v Upper East Side po sedmi letech rekonstrukce znovu otevřou dveře České národní budovy. Bude patřit jak krajanským spolkům, tak českému konzulátu a Českému centru, které doposud sídlily v nedaleké Madison Avenue.

Ve službách české kultury

„Dramaturgii Národní budovy bude mít na starost České centrum. Bude zde kino, galerie a společenský sál. Mimo hledání vhodného programu a využití velkého potenciálu zde je ještě výzva naučit publikum chodit do nových prostor,“ říká Marcel Sauer, nedávno pověřený řízením newyorského Českého centra, který už má za sebou vedení Českého centra ve Vídni.

Na novém místě chce České centrum prezentovat českou kulturu v mnohem větší míře než doposud, bude pokračovat v úspěšných projektech jako jsou retrospektivy českých režisérů, ale má i nové nápady. Chce například navázat užší spolupráci s Národním filmovým archivem i s mladými českými filmaři. „Chystáme i tematické cykly dokumentů - prvním bude několik filmů zaměřených na historii střední Evropy. Osobně se velmi těším na cyklus němých filmů s improvizovaným hudebním doprovodem,“ dodává Sauer. Kromě kulturním akcí chce Česká národní budova v budoucnu nabídnout i kurzy češtiny.

Výstavní prostor představí napříklaf kubistickou architekturu v Česku a v plánu je i uvedení výstavy „Šumná a bezbranná“, která vychází z pořadu České televize Šumná města.

Z vlastních zdrojů

Českou národní budovu v New Yorku postavili čeští krajané podle návrhu architekta Williama Frohna z dobrovolných sbírek v letech 1895-97. Vzápětí se stala hlavním centrem Čechů a Slováků, kterých byly v okolí na konci 19. století tisícovky. Historii budovy i život českých krajanů přiblíží připravovaná první výstava v galerii.

Delší a dražší rekonstrukce 

V roce 2001 koupila od krajanů chátrající budovu v hodnotě 450 milionů korun Česká republika za symbolický jeden dolar. Na oplátku může místní krajanský spolek Bohemian Benevolent & Literary Association užívat celé třetí patro. „Zájem o členství v krajanských spolcích je značný a stále se zvyšuje. Vzhledem k tomu, že Česká republika prošla určitým vývojem a je jiná než před dvaceti lety, mladá generace českého původu žijící v New Yorku chce navštívit Česko, zemi, kde mají kořeny,“ říká prezident asociace Joseph Balaz.

Oficiálně zahájí Česká národní budova provoz ve čtvrtek 30. října. Podle původních plánů měla být její rekontrukce dokončená už v roce 2004. Projekt se ale potýkal s mnoha problémy a původní rozpočet 250 milionů se za tu dobu navýšil téměř třikrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...