Češi knížkami nepohrdnou. Loni za ně utratili přes sedm miliard

Češi za knížky v loňském roce utratili přibližně 7,5 miliardy korun, a meziroční nárůst činí až 400 milionů. Informuje o tom výroční zpráva o tuzemském knižním trhu, kterou zveřejnil Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Za hojnějšími výpravami do knihkupectví stojí podle svazu hospodářská konjunktura a snížení DPH na knihy.

Od loňského ledna se tuzemské knihy daní deseti procenty proti patnáctiprocentní dani, která pro ně předtím platila předešlé dva roky. Nižší daňové zatížení také Čechy podle svazu pravděpodobně pobídlo k intenzivnější investici do literatury – a to i přesto, že jsou české knížky nadále zatíženy třetí nejvyšší daní v Unii.

Vyšší zdanění než Česká republika má totiž v evropské osmadvacítce už jen Dánsko (25 procent) a Bulharsko (20 procent). Slováci pak daní stejně jako Češi deseti procenty, ale například Polsko už jen pěti a Velká Británie, Norsko i Irsko knižní produkci od daně z přidané hodnoty v rámci své kulturní a vzdělávací politiky zcela osvobozují.

Kromě nižší DPH pak v lepší finanční situaci tuzemského knižního trhu sehrála roli také loňská finanční pobídka ministerstva školství. To, s podporou evropských peněz, vyzvalo knihovny středních a základních škol k obměně či rozšíření svých fondů – a školy nakupovaly.

Dominuje „stáj“ Albatrosu

  • Albatros Media: 885 titulů
  • Euromedia Group: 560 titulů
  • MOBA: 361 titulů
  • GRADA: 339 titulů
  • Univerzita Karlova: 323 titulů
  • Akademie věd: 305 titulů
  • EGMONT: 396 titulů
  • Univerzita Palackého: 288 titulů
  • Argo: 198 titulů
  • Masarykova univerzita: 191 titulů

Měly přitom z čeho vybírat; celkový počet vydaných titulů sice meziročně mírně klesl o čtyři stovky, s počtem 16 600 unikátních knih vydaných během dvanácti měsíců je ale nabídka trhu stále nebývale široká, a to přesto, že jí do úrovně před hospodářskou krizí stále dva tisíce jedinečných titulů chybí.

Největší podíl si na tuzemské knižní produkci připisuje skupina Albatros Media, pod níž vedle titulního dětského nakladatelství spadají i tituly Fragmentu, Motta nebo nakladatelství X. Y. Z. Dohromady poslala na trh 885 nových knih. Druhým nejsilnějším nakladatelem se stala skupina Euromedia, která stojí za Knižním klubem nebo nakladatelstvím Odeon.

Počet ruských překladů se za pět let zdvojnásobil

Svůj podíl na trhu i navzdory celkovému poklesu loni výrazně zvyšovala krásná literatura, za uplynulých deset let počet beletristických titulů vzrostl o třetinu na více než pět tisíc děl. Dva tisíce nově vydaných knížek hlásí i dětská literatura, významný propad naopak zaznamenávají vysokoškolské učebnice. Zatímco před deseti lety na trh mířily dva tisíce položek, loni jich nebylo ani devět set. Propadá se i produkce knih z oblasti ekonomie, práva, technických a přírodních věd.

Objemný trh výrazně saturuje česká produkce. Domácího původu jsou dvě třetiny všech loni vydaných knih, zbytek (34 procent) pak spadá na překlady, přičemž dominantní zdrojový jazyk představuje angličtina, ze které pochází víc než polovina přeložených publikací.

Podíl němčiny a francouzštiny naopak klesá a výjimku si v ranku světových jazyků připisuje vzrůstající počet ruských překladů; za posledních pět let se víc než zdvojnásobil. Větší zájem projevují tuzemští nakladatelé také o texty psané původně v polštině a ve slovenštině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 1 hhodinou

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 15 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 16 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...