Cenu Karla Čapka převzala Erika Abramsová. Dala Francii ke čtení Patočku, Klímu i Havla

Literární Cenu Karla Čapka za rok 2018 převzala francouzská lingvistka, editorka a překladatelka Erika Abramsová. Do francouzštiny převedla díla řady českých spisovatelů, básníků, dramatiků a filozofů, například Jana Patočky, Ladislava Klímy, Ivana Blatného, Vladimíra Holana, Jiřího Koláře či Václava Havla. Cenu v rezidenci pražského primátora předal předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček.

Cenu Karla Čapka udílí České centrum Mezinárodního PEN klubu už od roku 1994 každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka „laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“.

Překlady Eriky Abramsové podle poroty, která o udělení ceny rozhodla, vynikají neobyčejnou věrností, jež vyplývá z hlubokého porozumění těmto obtížným textům. „Mají krásný jazyk i styl, jakého je schopen jen člověk, který sám také píše,“ uvedli porotci. Oceněná autorka vydala čtyři knížky vlastních básnicko-filozofických textů.

Péče o Patočku

Erika Abramsová se narodila roku 1952. Vystudovala lingvistiku, literaturu a slovanské jazyky. Od roku 1973 navštěvovala Československo, naučila se dokonale česky a po roce 1977 se soustavně věnovala dílu filozofa Jana Patočky a jeho písemné pozůstalosti.

Za obtížných podmínek komunistického režimu, který ji opakovaně z republiky vyhošťoval, se s mimořádnou pečlivostí podílela na ustavení kriticky ověřeného textu Patočkových děl, zejména pokud vycházela v samizdatu nebo zůstala pouze v opisech a rukopisech.

Její překlady patrně rozhodly o tom, že filozofická tvorba Jana Patočky je zdaleka nejvíce známa, čtena a citována právě ve francouzské jazykové oblasti, kde kolem něj vznikla rozsáhlá sekundární literatura. Patočku četli a komentovali nejvýznamnější francouzští filozofové nedávné a současné doby, například Paul Ricoeur, Jacques Derrida, Marc Richir nebo Renaud Barbaras, a to právě v překladech Eriky Abramsové.

Sebraný Ladislav Klíma

Dále je patrně největším soudobým znalcem díla básníka a filozofa Ladislava Klímy. Shromáždila, přeložila a vydala samostatně osm svazků jeho spisů a stala se editorkou jeho sebraných spisů. Paralelně s českou edicí vydává tento soubor i ve svém francouzském překladu.

Erika Abramsová roku 2007 obdržela čestný doktorát Univerzity Karlovy
Zdroj: René Volfík/ČTK

Editorsky připravila a přeložila do francouzštiny více než třicet svazků české poezie, beletrie, esejů i divadelních her od autorů jako Ivan Blatný, František Halas, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Zbyněk Hejda, Richard Weiner, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Josef Hiršal nebo Václav Havel.

Za své zásluhy o českou literaturu byla Erika Abramsová oceněna v roce 1992 Medailí Jana Amose Komenského české vlády a Zlatou medailí Františka Palackého Akademie věd České republiky. Roku 1994 získala Grand prix national de la Traduction francouzského ministerstva kultury a v roce 2006 cenu Magnesia litera za zásluhy o českou literaturu. V roce 2007 obdržela také čestný doktorát Univerzity Karlovy.

Naposledy se laureátem Ceny Karla Čapka stal spisovatel Petr Šabach, před čtyřmi lety byl oceněn editor Jan Šulc. Cenu dále obdrželi mimo jiné Ivan Klíma, Václav Havel, Josef Topol, Günter Grass nebo Philip Roth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Každá třetí obec mívala kino. Dnes většinou slouží k jinému účelu

V Česku v posledních dvaceti letech zanikly stovky klasických jednosálových kin. Ve velké části z nich se stále zachovala promítací technika, i když už slouží jinému účelu. Oživit je a připomenout jejich historii, má projekt Rekino. Ten chce postupně rozjet promítačky v různých koutech Česka.
před 4 hhodinami

Amazon točí v Česku akční seriál, blíží se i „noví Bridgertonovi“

V Česku je v plném proudu natáčení akčního seriálu Ride or Die (Jeď, nebo zemři), jenž se objeví ve videotéce Amazon Prime Video. Podle informací ČT24 bude letos v Česku točit i Netflix, a to dobový seriál Věk nevinnosti, který by mohl být „novými Bridgertonovými”. Czech Film Commission hlásí, že tuzemsko se pro zahraniční a hollywoodské produkce stává zajímavějším i kvůli politické situaci v Maďarsku, které dříve „přetáhlo“ seriálovou Dunu nebo oscarové Chudáčky.
před 17 hhodinami

Pozdě, ale přece. Na svůj první román si počkali Chandler či Hrabal

Miroslav Hlaučo pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. V sedmapadesáti letech ale vydal svou prozaickou prvotinu Letnice – a ta se nedávno stala Knihou roku 2024 cen Magnesia Litera. Není jediným, kdo se počítá k pozdním prozaickým debutantům.
včera v 10:30

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
29. 4. 2025

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025
Načítání...