Cenu Jindřicha Chalupeckého získalo pět umělců. Řeší otázky osobní identity i klimatickou krizi

Nahrávám video

Laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého se stalo pět umělců a umělkyň. Pořadatelé ceny pro mladé výtvarné umělce již několik let především na základě iniciativy samotných umělců přestali vyhlašovat jediného vítěze. Mezi tématy jejich tvorby je otázka osobní a kolektivní identity, klimatická a ekologická krize a napříč všemi pracemi přihlášenými do ceny vystupuje pandemie.

Držitelé ceny v jejím 33. ročníku jsou Olga Krykun, David Přílučík, Vojtěch Rada, Martina Drozd Smutná a Ezra Šimek. Výstava jejich prací začne 23. září ve Veletržním paláci. Společně s ní začne výstava letošního zahraničního hosta, kterým je thajský multimediální umělec Korakrit Arunanondchai.

Porota vybírala z osmdesáti portfolií autorů. „Setkali jsme se s novou generací umělkyň a umělců vstupujících na uměleckou scénu, která sdílí specifický jazyk informovaný digitální estetikou, on-line platformami a sociálními médii, jež kriticky a nápaditě recyklují,“ uvedla porota.

„Viděli jsme řadu děl rozkročených mezi skutečnou a digitální existencí, která si pohrávají s tím, jak je umění a život vnímáno na obrazovce a skrze ni, a se vztahem ke skutečným tělům a identitám v trojrozměrném prostoru. Napříč všemi přihláškami pak sloužila pandemie jako neustálá a naléhavá připomínka toho, že fyzická realita stále existuje a zůstává pro lidskou zkušenost zásadní,“ shrnuli porotci přístupy umělců.

Představení prací umělců

Výchozí zkušeností pro generaci Olgy Krykun je podle poroty „post-digitální intimita“, která se v díle autorky projevuje balancováním na pomezí off-line a on-line světa. Kombinuje prvky pohanské mytologie a rituálů se symboly a produkty populární kultury.

Práce Davida Přílučíka vychází z jeho osobní zkušenosti se sociální nespravedlností. Silný akcent klade na životní prostředí a hledání průniků mezi přírodou a kulturou. Vojtěch Rada čerpá svou estetiku z herního světa, který používá jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily.

Obrazy Martiny Smutné se obrací k problému těla z feministické perspektivy a kritizuje tradice, kdy umění bylo výsadou bílého muže. Ezra Šimek se s ironií zapojuje do témat nebinárnosti, genderové fluidity a souvisejících politických a sociálních témat. Často odkazuje na populární západní kulturu, zejména hollywoodskou tradici.

Už dva roky se nevyhlašuje jediný vítěz

Porota dříve určila na základě posouzení portfolií finalisty a z nich poté vítěze. Na základě přání umělců se dva roky nevyhlašuje jediný vítěz. Změna je podle pořádající Společnosti Jindřicha Chalupeckého výsledkem diskusí na místní i mezinárodní scéně o smyslu uměleckých ocenění.

„Tento krok má umenšit míru tlaku na umělkyně a umělce, kteří po celý rok usilovně pracují na nových projektech pro společnou výstavu, ale také poukázat na to, že srovnávat umělecké výkony nelze stejným normativním způsobem jako v jiných odvětvích lidské činnosti,“ uvádějí pořadatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled