Byly jsme tam taky nazvala Dagmar Šimková svou knižní výpověď o politických vězeňkyních v padesátých letech. Její autobiografický příběh, který vyšel poprvé v exilovém nakladatelství '68 Publishers, při putovních scénických čteních oživuje básnířka a dramatička Blanka Fišerová. Projekt Desatero podle Dagmar uvedla v září i v písecké vile, kde Dagmar Šimkovou před 64 lety zatkla StB.
Byla tam taky. Scénické čtení vrátilo Dagmar Šimkovou do rodné vily
Scénické čtení ve vile Dagmar Šimkové (zdroj: ČT24)
Pro Dagmar Šimkovou si do dnes chátrajícího domu, tehdy honosné vily, přišla státní bezpečnost, když jí bylo třiadvacet let. Obvinili ji z šíření letáků a plakátů, které zesměšňovaly Gottwalda a Zápotockého. Navíc poskytla úkryt pro spolužáky, kteří zběhli z vojny a chtěli se dostat na Západ.
Ve chvíli, kdy Dagmar Šimkovou zatýkali, směla bydlet s matkou jen v jedné místnosti vily, kterou nechal postavit její otec, bankéř. Zemřel tragicky v roce 1945. Do ostatních částí domu úřady nastěhovaly cizí lidi.
Jen se dobře rozhlédni, v životě se sem už nevrátíš, řekl jí tehdy jeden ze šesti příslušníků StB, kteří ji odváděli, vzpomíná Dagmar Šimková ve své knize. Estébák měl pravdu - nevrátila. V komunistickém vězení strávila 14 let. Ve vězení nakonec skončila i její matka.
Po roce 1989 navštívila zdevastovanou rodinnou vilu sice několikrát, zemřela ale v roce 1995 v Austrálii, kam po srpnové okupaci emigrovala.
Byla to silná osobnost, která se nenechala zlomit. Byla neoblomná ve svých názorech a věřila tomu, že se na svobodu dostane.
Její knižní svědectví z komunistického lágru vyšlo v porevolučním Česku už šestkrát, naposledy loni, a vždy je vyprodané. V podobě scénického čtení ho Blanka Fišerová uvede v září ještě v Obecním domě v Opavě (21. 9.) a ve vagonu na brněnském festivalu Svitava pod parou (24. 9.).
Osudům Dagram Šimkové se také věnoval jeden díl cyklu Neznámí hrdinové. Přehrát ho lze v iVysílání.