Praha - Michael Peterson chtěl být slavný, ale jak sám říká, jeho možnosti byly dost omezené - zpívat neumí a jako herec taky za nic nestojí. Našel ale způsob. Když mu bylo devatenáct, vydal se s puškou s podomácku upilovanou hlavní vyloupit poštu. Byl zatčen a odsouzen k sedmi letům za mřížemi. Peterson dosud ve vězení, o němž ve filmu mluví jako o hotelu, strávil třicet čtyři let, z toho třicet na samotce. Získal označení nejnebezpečnější vězeň ve Velké Británii, a tím i vytouženou slávu.
Příběh Michaela Petersona alias Charlese Bronsona, což je jméno, které si dal v roce 1987, zaujal dánského režiséra Nicolase Windinga Refna. Hrubou agresi a pompézní šílenství nezvladatelného excentrika nastylizoval do surreální filmové biografie. Rozhodl se zachytit portrét člověka, který se mění v jinou osobu - jak se z alter ega stává Charles Bronson.
Britské kritiky Refnův snímek označily za Mechanický pomeranč 21. století. Na letošním festivalu v Sundance byl nominován na velkou cenu poroty. Uveden byl také v Karlových Varech. „Mladí jsou posedlí kultem slavných, který tady panuje, ovšem jakmile se stanou slavnými, neví, kam dál se vlastně vydat,“ prozradil režisér, co ho na osobě Bronsona tak fascinovalo.
Setkat se s nejnebezpečnějším vězněm v Británii se mu osobně nepodařilo. „Nicméně jsem od něj dostal velice milý dopis a později se mi s ním podařilo asi 20 minut mluvit po telefonu. Požádal jsem ho, jestli by mohl nahrát nějaký svůj hlasový záznam, který bychom začlenili do scénáře, on mi ho poslal a bylo to velice dobré,“ uvedl Refn.
Do hlavní role obsadil vynikajícího Toma Hardyho. „Pro mě byla tato příležitost zahrát si tak komplexní a trýzněnou reálnou postavu neopakovatelnou výzvou, která přímo vyžadovala obrovské nasazení a pochopení,“ prohlásil Hardy.
Peterson alias Bronson se proslavil svou agresí a chutí pustit se do rvačky kdykoli s kýmkoli. Refnův snímek ale není testosteronovým nářezem, při němž by se lámaly nosy a přerážely zuby. Bronsonův příběh vypráví s notnou dávkou ironie sám Bronson, který vždy epizody ze svého života uvádí v jakési estrádní show, namaskovaný jako klaun.
Skutečný Bronson začal zhruba před deseti lety věnovat veškerý svůj čas kromě cvičení i výtvarnému umění a také literatuře. Za svou poezii a výtvarná díla získal rekordních 11 ocenění Koestlerovy nadace.
I tato část Bronsonovy osobnosti ovlivnila pojetí filmu. „Bylo zajímavé dívat se na něj jako na umělce, který hledá svoje plátno,“ vysvětlil Refn. „Charles je metafora umělce, který hledá svoje plátno. Umělec zkouší kdeco, je náladový, agresivní, šílený a chce ničit, dokud nenalezne ono místo. (…) Tak jsem si řekl, že on něco chce, chce hudbu, má vytvořit emoce a potřebuje plátno, na kterém by to všechno mohl vytvořit.“ Výtvarnou stylizaci filmu tak ještě umocňuje hudba od Wagnera, Verdiho a Pet Shop Boys.
v kinech: od 23. 7.; režie:Nicolas Winding Refn; scénář: Brock Norman Brock, Nicolas Winding Refn; kamera: Larry Smith BSC; hrají: Tom Hardy, Matt King, James Lance, Kelly Adams.
