Brno – O Emu Destinnovou počátkem 20. století usilovalo brněnské publikum i skladatel Leoš Janáček. Mimo jiné i vztah k němu připomíná rozsáhlá výstava Nezapomenutelná Ema Destinnová, uspořádaná v brněnském Letohrádku Mitrovských (do 6. ledna). Pořadatelům se podařilo shromáždit řadu předmětů a dokumentů z pozůstalosti proslulé operní pěvkyně, od jejíž smrti letos uplynulo osmdesát let. Návštěvníci si mohou prohlédnout například cestovní klavír, zámecký nábytek, fotografie nebo se podívat na autentické zvukové a filmové záznamy.
Část výstavy prostřednictvím fotografií, pohlednic a dopisů mapuje soukromí Destinnové. Nechybí deníky, do kterých si pěvkyně precizně zaznamenávala například to, kolik vážily její rybářské úlovky, kolik se urodilo meruněk na zahradě nebo jaké byly výdaje na chod strážského zámku, který ji přivedl téměř k bankrotu. Kuriozitou je miniaturní model rakve s kostrou prolezlou červy, který ilustruje zálibu Destinnové v tajemnu a mystice.
Výstava návštěvníky zavede i do divadelní šatny Destinnové s kostýmy, parukami a rekvizitami. „Byla zajímavá svým vkusem. Nesnášela secesi, ačkoli v ní žila. Byla obrovská fanynka do sbírání starožitností, především těch s napoleonskou tematikou, a obdivovala všechny historizující formy,“ prozradil kurátor Jan Maroušek.
Přestože Destinnová za života shromáždila velkou sbírku starožitností a bohatou knihovnu, do současnosti se ucelená kolekce nezachovala. Sbírka byla po její smrti rozprodána. Přesto lze na výstavě zhlédnout například nábytek z paroží, který kdysi zdobil zámek pěvkyně ve Stráži nad Nežárkou. Z pozůstalosti pocházejí také příbory vyrobené na zakázku prestižním klenotnictvím Tiffany.
