Dálnici na Mikulov plánoval už Karel IV. Jedna z překvapivých informací, které se dozvědí diváci nové kabaretní satiry Městského divadla Brno. Letošní osmičková výročí pojala brněnská scéna po svém v rekapitulačním leporelu nazvaném Osmyčky. Češi v něm zjistí i něco o sobě.
Brněnské Osmyčky se utahují kolem české historie. A přitom si z ní utahují
Osmičky se v brněnské novince odráží nejen v letopočtech, ale osm je i herců na jevišti a představení je osmým počinem tvůrčí trojice: režiséra Stanislava Slováka, dramaturga Jana Šotkovského a herce Petra Štěpána. Připojil se k nim také hudební skladatel Karel Cón.
Rozhodli se posvítit si na českou historii jako celek, počínaje praotcem Čechem, který podle tvůrců jistě vstoupil na Říp také v nějakém „osmičkovém“ roce. Zajímají je roky končící osmičkou, které byly pro tuzemské dějiny podstatné, i ty, v nichž se zdánlivě nic důležitého nestalo. A těmito (ne)událostmi ukazují na současnost.
„Ty osmičky jsou prostředkem, jak poukázat i na jiné věci vztahové, sociální nebo politické,“ podotýká Stanislav Slovák. Historií přitom diváky provádí „blaničtí rytíři naruby“ – Udavač a Zatykač. Souputníci českého národního osudu mají být ztělesněním typické české nátury.
„Za nic se nepostavit, za nic nenést zodpovědnost. Přičinlivě někomu nastavit nohu, ale říkat, že jsem to nebyl já, a pokud jo, tak nás bylo víc,“ shrnuje Jan Šotkovský.
Isncenace Osmyčky prý ale nemá být ani učebnicí dějepisu, ani parodií. Divadlo novinku charakterizuje jako „kabaretně laděnou rozmarnou féerii s písněmi, která nasvěcuje české dějiny z nečekaného, hořkého i humorného pohledu“.