Tři tvůrce, tři choreografie a tři rozdílná pohybová vyjádření spojuje nová baletní inscenace v Národním divadle Brno. Novou sezonu zahájil brněnský balet komponovaným večerem Bolero, nazvaným podle skladby Maurice Ravela. Tématem jednotlivých choreografií jsou vztahy, základní otázky lidského bytí i otazníky nad vlastní identitou.
Brněnské Bolero přemýšlí o smrti, genderu i překážkách ve vztazích
Brněnský balet uvádí tři choreografie (zdroj: ČT24)
Choreografii s názvem Mountain Call vytvořil na míru brněnskému souboru jeho bývalý demi-sólista Dan Datcu z Rumunska. „Oslavuje kulturní identitu, v kontextu rumunského folkloru se věnuje třem tématům, a to je život, manželství a smrt,“ vysvětlil.
Z rumunského folkloru vychází i hudba k choreografii. „Protože je hudba tak plná barev a má tak silnou identitu, rozhodli jsme se, že vše na pódiu zůstane černobílé. Vše, co se týká výpravy a kostýmů, zůstane zcela minimalistické,“ popisuje Datcu.
Nezodpovězené otázky
Choreografie uměleckého šéfa brněnského baletu Mária Radačovského se věnuje hledání genderové identity a souvisejícím tématům, která jsou sice intimní, ale přesto plní veřejný prostor. „Pohybujeme se na tenkém ledě, protože tyto otázky vyvolávají vždycky hodně emocí a vášní,“ připouští.
„Chtěl jsem, aby to byl velmi esteticky ztvárněný duet dvou téměř nahých mužů na scéně. Chtěl jsem, aby to bylo umělecky estetické, ale aby to nebylo na hranici perverznosti,“ dodal Radačovský ke své choreografii nazvané Unanswered Question.
Walking Mad (z představení Bolero)
Na hudbu Ravelova Bolera, které dalo název celé inscenaci, vytvořil choreografii Walking Mad švédský choreograf Johan Inger. Scénu rozděluje pohyblivá stěna, která umožňuje různé členění a interakce. Symbolizuje například překážky, které si lidé vzájemně vytvářejí ve vztazích. Do repertoáru brněnského baletu se choreografie Walking Mad vrací v obnovené premiéře.