Londýn - V Britském muzeu pokračuje jedna z nejúspěšnějších výstav sezony, expozice Babylon, mýtus a realita. Zabývá se mýty i realitou Babylonu a nevyhýbá se ani škodám, které na místě vykopávek v dnešním Iráku způsobil režim Saddáma Husajna i americká invaze v roce 2003. Výstava potrvá do 15. března.
Britské muzeum zkoumá populární mýty o Babylonu
Pravda vs. legendy
Civilizace ve starověké Mezopotámii za sebou zanechala řadu mýtů a příběhů - o Babylonské věži, o visutých zahradách královny Semiramis či o králi Nabukadnesarovi II. a jeho šílenství. Výstava představuje v první řadě „realitu“ Babylonu - například slavný reliéf lva z glazovaných kachlů ze slavné Ištařiny brány či destičky s klínovým písmem zachycující například rozměry zikkuratu, stavby, jež inspirovala mýtus o Babylonské věži.
Tyto předměty výstava kombinuje se zachycením babylonských mýtů a příběhů v západním umění - s obrazy Babylonské věže, Semiramidiných zahrad či utrpení Židů v babylonském zajetí, jak si je představovali západní umělci Cornelis Anthonisz, Pieter Brueghel starší či William Blake.
Zřejmě nejsilnějším mýtem o Babylonu je příběh o věži a zmatení jazyků, který líčí starozákonní kniha Genesis. Podle příběhu se ke stavbě věže spojilo celé lidstvo mluvící jedním jazykem. Ale Bůh ji zničil, protože byla pomníkem lidské marnivosti, rozprášil její stavitele a potrestal je tím, že začali mluvit různými jazyky. Mýtus je stále živý proto, že má jednoduché a nadčasové poselství o lidské domýšlivosti a pýše. Podle kurátora výstavy Irvinga Finkela byl Západ fascinován Babylonem zřejmě i proto, že jeho historie spojuje představy a skutečnost. Například o tom, zda Semiramidiny zahrady, tedy jeden ze sedmi divů světa, skutečně existovaly, vědci dosud debatují.
Kvůli mýtu o zmatení jazyků i příběhu o zajetí Židů za Nabukadnesara se král i celý Babylon stali v západním pohledu podle Finkela archetypem zla, samolibosti a dekadence a takový byl i jejich obraz v západním umění až do moderní doby. Řada těchto představ má ale ke skutečnosti daleko. Židé v babylonském zajetí byli respektovanou elitou a někteří z nich zůstali v Mezopotámii, dokud je nevyhnal Saddámův Irák. List The Guardian zdůrazňuje, že Babylon nebyl dekadentnější než jiné starověké říše a dal lidstvu základy astronomie, matematiky a dělení času na 60 jednotek.
Nenapravitelné škody
Výstava končí televizními záběry škod, které utrpěly vykopávky Babylonu v moderní době. Saddám Husajn se stylizoval do nového Nabukadnesara a postavil si u vykopávek jeden ze svých paláců. Řadu škod v ruinách města, které je asi 140 kilometrů jižně od Bagdádu, způsobily i americké jednotky po invazi v roce 2003. Návštěvníci tak mohou vidět snímky vojenského tábora a parku vojenských obrněných vozidel. Podle Johna Curtise, šéfa blízkovýchodních sbírek Britského muzea, spojenci zanechali mezi ruinami stopu destrukce a dopustili se neomluvitelného vandalismu.
Pro návštěvníky
- Výstava je otevřena denně od 10.00 do 17.30, ve čtvrtek, pátek a sobotu až do 20.30
- Dospělí zaplatí 8 liber, studenti o libru méně, děti do 16 let s doprovodem mají vstup zdarma, handicapovaní návštěvníci zaplatí 7 liber a jejich doprovod má vstup zdarma
- více informací zde