Filmový a divadelní herec Miroslav Donutil oslavil v neděli 70. narozeniny, k nimž je na iVysílání nově k vidění dokument Pan Herec Miroslav Donutil. V rozhovoru pro Interview ČT24 mluví o divadelních začátcích v Brně, Věře Chytilové, slavných rolích i mladé herecké generaci, do níž spadá jeho syn Martin.
Ze slavných Pelíšků, které se vysílají každé Vánoce, vidí prý pravidelně vždy část, i díky nostalgii. S ostatními herci do snímku přinášel i vlastní zážitky. „My jsme měli jenom jednu obavu, aby se nepotvrdilo to, co se vždycky říká, že když se herci baví na place, tak se potom nebaví diváci v kině. Opak se naštěstí ukázal být pravdou. Bavili se i diváci,“ říká.
V rozhovoru vzpomíná i na své začátky v Brně v Divadle Husa na provázku. Tam mohl být „nespoutaný a nevázaný“, zároveň se všechno naučil. Na provázku se tvořilo i navzdory schvalovacím komisím, kdy měly zakázané hry naoko jiného autora. „Strach bylo něco, co nám chybělo. My jsme vůbec neměli strach. My jsme se prostě rozhodli, že budeme svobodní a za tou svobodou jsme šli. Zaplaťpánbůh jsme si tento pocit udrželi po celou dobu existence divadla,“ uvádí herec.
Sluha dvou pánů se trefil do doby
Když jsou zavřená divadla, tráví více času s rodinou, a má prý možnost nahlédnout do „hereckého důchodu“, do něhož se mu ale nechce, protože je rád s diváky. V Národním divadle měla ostatně slavná inscenace Sluha dvou pánů, kde Donutil představoval vychytralého a věčně hladového sluhu Truffaldina, po 22 letech 600 repríz. Naposledy si kostým oblékl v prosinci roku 2016.
„Prostě se to nějak trefilo do doby. Nějak bylo dobře, že v té době, která právě byla, došlo ke komunikaci mezi hercem a divákem i v Národním divadle, kde to nebylo zcela běžné. A to je taky díky tomu, co nás učili Na provázku. Nebýt toho, co jsem si přinesl s sebou z toho Provázku, tak by nikdy nedošlo k tomu, co se stalo ve Sluhovi dvou pánů,“ prozrazuje Donutil.
Pravdu v historce je možné posunout jen kvůli pointě
Mladá generace herců, do níž spadá i jeho syn Martin, ho prý baví. „Já si myslím, že každá generace má co říct a každá generace si mezi sebou vytvoří lídry, kteří ji táhnou, a kteří posouvají herectví dál. Ukazují novou, modernější tvář divadla. Nepochybně i tahle generace jednou bude naprosto skvostná,“ sděluje s tím, že se synem se mu prý hraje hezky. Současnost podle Donutila může být pro herce inspirující, na každou složitou situaci podle něj lze pohlížet s nadhledem.
Je známý i jako vypravěč historek, které se zakládají na pravdě, jen někdy jsou prý posunuté kvůli pointě. „Jiří Sovák řekl krásnou větu: ,Pravda je v historce jenom pro slaboduché.‘ V historce podotýkám, aby si to zase někdo nevykládal, že jsem torpédoval pravdu,“ usmívá se.
Donutilovi momentálně nejvíce chybí divák. „Protože vidět živého diváka, dívat se mu do očí a vidět jeho reakce, to je to nejcennější, co herec může mít. A my o to v současné chvíli přicházíme. Takže už bych chtěl, abychom se mohli k divákům vrátit.“
