Besser by rád přesvědčil UNESCO o zachování točny

Praha – V pondělí 31. října se sešla pracovní komise, kterou jmenoval ministr kultury Jiří Besser, aby projednala otázky kolem existence či zániku otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Nynější podoba točny v zámeckém parku vadí Výboru světového kulturního dědictví UNESCO, který několik let žádá její odstranění. Podle památkářů ruší autentický prostor barokní zahrady a Česká Republika by měla do 1. února 2013 předložit zprávu o stavu ochrany památkových objektů v Českém Krumlově a o plnění požadavků organizace. Pracovní komise ministra Bessera by ráda točnu zachovala na stávajícím místě, ale v jiné podobě.

Ministr kultury v rozhovoru pro ČT24 informoval, že v komisi jsou zastoupeny všechny zainteresované strany. Za Jihočeský kraj pan hejtman Jiří Zimola, za České Budějovice primátor Jutaj Thoma, za Český Krumlov starosta Dalibor Carda, všichni jmenovaní ještě doplnili složení o svého spolupracovníka, dále je v komisi ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a pracovníci z ministerstva kultury, jakož i ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták.

Komise připravuje nový projekt, který předpokládá zachování točny. Jakou podobu však by měla mít, je stále v jednání. „Dnes jsme dolaďovali některé konkrétní body, jak dále postupovat. UNESCO svůj postoj nemění – Česká republika má do roku 2015 točnu odstranit. Zásadní změna tkví v tom, že ministerstvo kultury ukončí lež ČR vůči organizaci UNESCO, kdy se stále tvrdí, že se jedná o stavbu dočasnou a žádá se o odklad jejího zrušení. Od roku 2003 existuje materiál, který hovoří o opravě a rekonstrukci barokní zahrady, my bychom chtěli z tohoto materiálu vyjít, s tím, že bude točna zachována na stávajícím místě, ale ne ve stejné podobě,“ upřesnil usilování komise ministr.

9 minut
Rozhovor s ministrem kultury Jiřím Besserem
Zdroj: ČT24

Podle jeho slov jsou již známy termíny vypsání architektonické soutěže na „polidštění točny“. V zadání by též neměla chybět podmínka vybudování zázemí pro umělce tak, aby tím netrpěl zámeček Belárie, jako dosud. V současné době je již zpracován projekt, který řeší celkovou barokní stavby.

"Příští rok v červnu dojde k výrazným změnám ve výboru UNESCO, kdy nastoupí jeho nový předseda. Dnes jsme též domluvili diplomatický postup. Prvním krokem bude pozvání nového výkonného výboru i jeho předsedy, tak, aby se mohli podívat na fungování točny v Zámecké zahradě v plné sezóně. Jsem přesvědčen, že si všichni zainteresovaní zaslouží vytvoření trvalého řešení, nikoli prodlužovat současnou agonii,“ uzavřel rozhovor ministr kultury Jiří Besser.

Barokní zámecká zahrada na ostrohu za zámkem i letohrádek Belárie pochází ze 17. století. Letohrádek, který je nepochybně jednou z nejkrásnějších zahradních staveb u nás, však získal dnešní rokokovou podobu až při úpravách podle projektu Andrease Altomonteho za Schwarzenbergů v padesátých letech 18. století. Krátce před tím vznikla na rozhraní dvou zahradních teras nádherná kaskádová fontána se sochařskou výzdobou a dvouramenným schodištěm.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 10 hhodinami

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 17 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...