Jakub Špaňhel patří k nejprodávanějším současným českým malířům a s úspěchem vystavuje i v zahraničí. Nyní v pražské DSC Gallery představuje svá nejnovější díla ovlivněná mimo jiné i přírodou. Název Pod Skalou si vypůjčil z místa, kde momentálně žije.
Špaňhel prošel na pražské Akademii výtvarných umění ateliéry experimentátorů Jiřího Davida a Milana Knížáka, sám se ale rád vrací k tradici, jak je znát i na jeho nejnovější výstavě. Na ni se projevuje i další posun – zatímco v minulosti barvami hodně šetřil, teď se jim přestal vyhýbat.
Změna souvisí i s umělcovým vlastním životem. „Poprvé v životě jsem se přesunul do přírody,“ vysvětlil výtvarník, „mám půjčený kamenný dům, kde i dávám kytky do starých váz na starý stůl – a pak se je snažím namalovat.“ Vytvořil si tam prý improvizovaný ateliér „jako v devatenáctém století“, aby úplně vymazal současnost.
Přibyl život a barvy
Místem, které ho tolik umělecky ovlivňuje, je Svatý Jan pod Skalou. Nechal se inspirovat i tamním kostelem, pokračuje tak v tématu, jemuž se věnuje už téměř dvě desítky let. „Předtím jsem maloval interiéry kostelů, šlo mi více o architekturu, teď fotím lidi v kostele, takže se mi tam dostal i život a barvy,“ popisuje, jakou proměnou jeho kostelní tvorba prošla.
Pro aktuální výstavu namaloval v době adventu i obrazy betlémů. Sám už léta sbírá staré sošky, vázy a lidové umění, které pak často přenáší na plátno. „Není v tom kunsthistorický zájem, spíš je to pocitové,“ podotýká k potřebě obklopovat se věcmi ze starožitností nebo bazarů.
Pod Skalou mohou zájemci Jakuba Špaňhela navštívit do 19. ledna.
