Baletní Carmen z Ostravy tančí v nočním klubu a láska pro ni nemá hranice

Příběh vášnivé Carmen je znám především z opery Georgese Bizeta, má ale i další umělecká ztvárnění. Baletní nyní spolu se souborem Národního divadla moravskoslezského (NDM) připravil choreograf Jiří Pokorný. Příběh posunul do současnosti a soustředí se na milostný trojúhelník.

Ostravská Carmen pracuje v nočním klubu na kraji velkého industriálního města. Je energická, nekonvenční, má ráda svobodu a nezávislost. „Má mnoho podob, jednou je sexy, jindy je naštvaná. Je to přímočará dívka, což je docela těžké ztvárnit na jevišti, protože vše musí být jasné. Publikum musí vědět, co si myslí,“ říká o titulní hrdince její představitelka Natalia Adamska. V roli ji alternují Arianna Marchiori a Yu Matsumoto.

V opeře i v baletu prožívá Carmen tragický milostný příběh. „Je především zajímavá tím, jakým způsobem miluje. Ona opravdu umí milovat otevřeně, pro ni láska nemá hranice,“ míní choreograf Pokorný. V Ostravě Carmen zápasí s láskou uzavřeného muže, s kamarádkou, která jí ho chce odloudit, a se svým osudem, jenž má na jevišti podobu býka.

Choreografie je postavená na hudbu Georgese Bizeta a také Rodiona Konstantinoviče Ščedrina. „Jejich hudba je dokomponovaná současným zvukovým aranžmá, jde o fúzi dvou stylů: klasického a současného,“ upřesnil Pokorný.

Nahrávám video

Pro Národní divadlo moravskoslezské byl prý Pokorný pro nastudování Carmen první volba. „Všimla jsem si, že v Jirkových choreografiích je vidět tajemství, a připadalo mi, že Carmen by ho mohla zajímat, že by nás to mohlo vzájemně posunout,“ vysvětlila šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová.

Pracovat do Ostravy se Jiří Pokorný vrátil po čtyřech letech. Tanečník, který prošel školou uznávaného Jiřího Kyliána, dnes spolupracuje jako taneční pedagog a choreograf se soubory v Evropě a ve Spojených státech. Carmen je první dějový balet, který ztvárnil. Na jevišti vytvořil působivé fantazijní obrazy podpořené zrcadly a světlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 4 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 18 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 21 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.