Baletní Carmen z Ostravy tančí v nočním klubu a láska pro ni nemá hranice

Příběh vášnivé Carmen je znám především z opery Georgese Bizeta, má ale i další umělecká ztvárnění. Baletní nyní spolu se souborem Národního divadla moravskoslezského (NDM) připravil choreograf Jiří Pokorný. Příběh posunul do současnosti a soustředí se na milostný trojúhelník.

Ostravská Carmen pracuje v nočním klubu na kraji velkého industriálního města. Je energická, nekonvenční, má ráda svobodu a nezávislost. „Má mnoho podob, jednou je sexy, jindy je naštvaná. Je to přímočará dívka, což je docela těžké ztvárnit na jevišti, protože vše musí být jasné. Publikum musí vědět, co si myslí,“ říká o titulní hrdince její představitelka Natalia Adamska. V roli ji alternují Arianna Marchiori a Yu Matsumoto.

V opeře i v baletu prožívá Carmen tragický milostný příběh. „Je především zajímavá tím, jakým způsobem miluje. Ona opravdu umí milovat otevřeně, pro ni láska nemá hranice,“ míní choreograf Pokorný. V Ostravě Carmen zápasí s láskou uzavřeného muže, s kamarádkou, která jí ho chce odloudit, a se svým osudem, jenž má na jevišti podobu býka.

Choreografie je postavená na hudbu Georgese Bizeta a také Rodiona Konstantinoviče Ščedrina. „Jejich hudba je dokomponovaná současným zvukovým aranžmá, jde o fúzi dvou stylů: klasického a současného,“ upřesnil Pokorný.

3 minuty
V Ostravě uvedli baletní Carmen
Zdroj: ČT24

Pro Národní divadlo moravskoslezské byl prý Pokorný pro nastudování Carmen první volba. „Všimla jsem si, že v Jirkových choreografiích je vidět tajemství, a připadalo mi, že Carmen by ho mohla zajímat, že by nás to mohlo vzájemně posunout,“ vysvětlila šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová.

Pracovat do Ostravy se Jiří Pokorný vrátil po čtyřech letech. Tanečník, který prošel školou uznávaného Jiřího Kyliána, dnes spolupracuje jako taneční pedagog a choreograf se soubory v Evropě a ve Spojených státech. Carmen je první dějový balet, který ztvárnil. Na jevišti vytvořil působivé fantazijní obrazy podpořené zrcadly a světlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...