Báječná léta Michala Viewegha

Praha - Jako jeden z mála literátů uspěl spisovatel Michal Viewegh i v zahraničí. Je autorem řady domácích bestsellerů, na svém kontě má přes dvě desítky knih, řadu překladů i několik filmů podle svých předloh. V posledních letech Viewegha kromě literatury a filmů zviditelnil i jeho boj s bulvárními médii. Před několika lety inicioval petici umělců proti údajným nevybíravým praktikám českého bulvárního tisku, se kterým se i soudí.

První kniha s názvem Názory na vraždu vyšla Vieweghovi v roce 1990 a zůstala kritikou téměř nepovšimnuta. Zato kniha druhá, Báječná léta pod psa (1992), vzbudila nadšení a její prodej výrazně překonal 100 000 kusů (za hranici českého bestselleru je považováno 10 000 prodaných kusů). Více než stotisícový prodaný náklad měly podle odhadů i další Vieweghovy knihy - Výchova dívek v Čechách, Román pro muže a Biomanželka. Podle nakladatele Martina Reinera, který nedávno vydal zatím poslední Vieweghův román Mafie v Praze (2011), se doposud prodalo mezi jedním a jedním a půl milionem Vieweghových knih.

Zatímco u čtenářů se Vieweghovy čtivé romány a povídky těší dobré pověsti, někteří kritici jeho styl nemají v oblibě. Často také poukazují, že jeho novější díla nedosahují úrovně románu Báječná léta pod psa, který i kritika přijala nadšeně. „Ten román je takové moje bingo: vyhrát mohl leckdo, ale padlo to na mě… Prostě ať chci nebo ne, je to pro mě skutečně kniha osudová,“ řekl Viewegh v jednom z rozhovorů o knize, která je v podstatě autobiografií. Tento román, v němž hlavní hrdina Kvido, ať již jako přemoudřelé dítě či dospívající mladík, s humorem a nadhledem glosuje události své rodiny v době normalizace, byl nejen úspěšně zfilmován, ale dočkal se i divadelní adaptace.

Filmovou podobu má již sedm Vieweghových knih (a chystají se další), filmy většinou patří k divácky nejúspěšnějším. Velkou návštěvnost měly například snímky Účastníci zájezdu a Román pro ženy. Divadelní adaptace se dočkaly i Román pro ženy a Biomanželka. V roce 2009 měla v brněnském Národním divadle premiéru jeho hra Růže pro Markétu.

Kromě Česka se Viewegh jako jeden z mála domácích spisovatelů prosadil i v zahraničí. Jeho knihy byly přeloženy do 23 jazyků a jen v němčině už má osm titulů. Zahraniční prodeje sice nejsou nijak závratné, i díky nim však je Viewegh jedním z mála zdejších spisovatelů, kteří se pohodlně uživí psaním beletrie. To především proto, že vydává zhruba jednu knihu ročně, má tisíce čtenářů a také nadstandardní postavení u nakladatelů, když dostává až 20 procent z prodaného výtisku.

Michal Viewegh

se narodil 31. března 1962 v Praze, dětství však prožil ve středočeské Sázavě, kde jeho otec pracoval v tamní sklárně. Nedokončil studium Vysoké školy ekonomické, nějaký čas se živil jako vrátný. Později vystudoval češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté, co krátce učil na základní škole, se stal redaktorem v nakladatelství Český spisovatel. Po úspěchu svých prvních knih se v roce 1995 začal živit pouze psaním. Držitel ceny Jiřího Ortena (1993) a ceny Magnesia Litera (2005) Viewegh žije s manželkou Veronikou střídavě v Praze a v Sázavě. Má tři dcery.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Poslední návrat do Peru. Česky vyšel román nobelisty Llosy

Esejista a romanopisec Mario Vargas Llosa se ve svém posledním románu vrátil do rodného Peru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel letos v dubnu, kniha Vám teď věnuji své ticho vyšla nyní česky v překladu Anežky Charvátové.
před 20 hhodinami

Island se přidal k zemím bojkotujícím Eurovizi kvůli účasti Izraele

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Ochotníci se dostali na seznam UNESCO

Výbor UNESCO zapsal hraní amatérského divadla v Česku na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo kultury a na síti X to uvedlo také samotné UNESCO. Je to desátá položka, kterou Česko na seznamu má. Už dříve na něj byly zapsány například jízdy králů, sokolnictví či modrotisk.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025

Méně filmů v kinech a streamovací obr? Co přináší přetahovaná o Warner Bros. Discovery

Paramount Skydance chce zabránit vytvoření dominantního giganta na filmovém trhu, který by vznikl, pokud by Netflix od Warner Bros. Discovery převzal filmová studia i konkurenční platformu HBO Max. Ve snaze zvrátit nedávno zveřejněnou dohodu proto Paramount nabídl, že odkoupí celou společnost WBD, tedy včetně kabelové televizní sítě. Hollywood i znalci zábavního průmyslu vedou diskuse, co tyto vlastnické změny můžou přinést. Ubude filmů pro kina?
9. 12. 2025

ČT chystá na jaro Místo zločinu Zlín, černou komedii Lajf i pečení

Česká televize představila programové novinky na jaro 2026. Mimo jiné se vrátí pořad Peče celá země a série Místo zločinu se rozšíří o Zlín. Tvůrčí dvojice Jiří Strach a Marek Epstein představí černou komedii Lajf. Novinkou zaměřenou na deváťáky je projekt DouČTo a ČT sport čekají přenosy ze zimní olympiády.
9. 12. 2025

Nominace Zlatých glóbů vede drama Jedna bitva za druhou

Nominace na Zlaté glóby ovládlo americké drama Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona, získalo jich devět. Následuje snímek Citová hodnota s osmi nominacemi a film Hříšníci se sedmi.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Klempíř považuje za prioritu stabilitu, financování a dostupnost kultury

Kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř označil diskusi s prezidentem Petrem Pavlem za noblesní. Řekl, že jeho prioritou ve funkci by byla stabilita nebo financování kultury, aby měly instituce i umělci dlouhodobou jistotu. Chce také, aby byla kultura dostupná všem. S Pavlem se shodli na nutnosti chránit nezávislost veřejnoprávních médií. Následoval ho Boris Šťastný, nominovaný na post ministra sportu. Kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek se omluvil ze zdravotních důvodů, proti jeho jmenování má hlava státu výhrady.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...