Autor sci-fi žije už 20 let na planetě Coraab. Všechno musí být promyšlené do puntíku, vysvětluje

Rozsáhlou mytologii, stovky postav, a dokonce vlastní jazyk vytvořil Jakub Hussar pro fiktivní vesmír, ze kterého chce udělat evropské Hvězdné války. Do propracovaného vesmíru vtahuje čtenáře ve svém prvním sci-fi románu 0 Tu, neomezuje se ale „jen“ na literaturu. Psaný příběh propojil mimo jiné se svou zálibou ve skládání elektronické ambientní hudby.

Jako svůj literární vzor uvádí Jakub Hussar finského spisovatele Miku Waltariho. Ústřední postavou zamýšlené ságy je významná vládkyně těžařské kultury Talů. Její vesmírná pouť na planetu Coraab a kolonizaci nového domova je ale jen částí velkého světa, který Hussar staví už dvacet let.

„Planeta Coraab je skládkosvět, podivná toxická planeta, na které se souhrou okolností vyvinula kultura, která je velmi pestrá, etnická a má podobné problémy jako my na Zemi, takže je to realistický, živoucí svět, jehož dějiny pořád pokračují,“ vysvětluje autor stručně.

Říman má mluvit latinsky

Příběh se odehrává ve starověku fiktivního světa. V textu se Hussar nebál použít ani slova z jazyka, který vznikl speciálně pro planetu Coraab. „Možná fajnšmekři, znalci Star Treku si řeknou: trochu klingonština. Je to i trochu mongolština. Myslím si, že ten jazyk je hodně drsný a znělý a dá se v něm normálně hovořit,“ upřesňuje.

Vlastní řeč hrdinům ságy vymyslel, protože chce, aby jeho historická science fiction byla co nejautentičtější. Stvoření nového světa do podrobností uvěřitelnosti pomáhá.

Nahrávám video

„Pokud vyprávím o nějaké kultuře, tak ta kultura musí být do puntíku promyšlená. Jsem fanoušek opravdu dotažených věcí, dám příklad: když Mel Gibson natočil film Apocalypto, byl ve starém jazyce Aztéků, to mu dodalo tu vážnost. Když se točí seriál o Římanech, jakmile mluví Římani latinsky, je to obrovsky silné, protože Říman prostě nemluví britskou angličtinou,“ vysvětluje.

Také hudba, film a hra

Hlouběji do příběhu má čtenáře vtáhnout také hudba, přístupná skrze QR kódy. Také tu složil sám autor. „Pokud se snažím čtenáře situovat do děje, že hrdinka je uzavřená v prostorách lodi, která někam letí, tak chci, ať ta loď je slyšet, ať tam hučí ty motory, až se čtenář dalším smyslem naladí na tu atmosféru, protože si myslím, že je to celé především o atmosféře,“ říká Hussar.

Hudba a literatura jsou jeho koníčky, vystudoval ale film a živí se jako režisér a idea maker. Podobu planetě Coraab dal už v roce 2007 ve svém absolventském filmu Skeletoni. Propleteným sci-fi světem je inspirována i počítačová karetní hra.

„Jsem člověk hravý a vizuální, ale troufnu si říct, že nejsilnější zážitek asi zatím je přes literaturu,“ přiznává Hussar. „Člověku pracuje mozek úplně jinak, když čte psané slovo, než když na něco jenom pasivně kouká.“

Zároveň dodává, že knižní zpracování svého sci-fi universa nepovažuje za konečnou stanici. „Určitě bych se rád posunul dál, aby z toho prostředí vznikaly nové, řekněme, produkty, ať už komiks, či adult TV seriál. Počítám s tím, že o Coraabu snad ještě uslyšíme,“ plánuje.

Zatím je jisté, že rozšíří literární příběh. V polovině června by měl vyjít druhý svazek 0 Tu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...