Autor sci-fi žije už 20 let na planetě Coraab. Všechno musí být promyšlené do puntíku, vysvětluje

Rozsáhlou mytologii, stovky postav, a dokonce vlastní jazyk vytvořil Jakub Hussar pro fiktivní vesmír, ze kterého chce udělat evropské Hvězdné války. Do propracovaného vesmíru vtahuje čtenáře ve svém prvním sci-fi románu 0 Tu, neomezuje se ale „jen“ na literaturu. Psaný příběh propojil mimo jiné se svou zálibou ve skládání elektronické ambientní hudby.

Jako svůj literární vzor uvádí Jakub Hussar finského spisovatele Miku Waltariho. Ústřední postavou zamýšlené ságy je významná vládkyně těžařské kultury Talů. Její vesmírná pouť na planetu Coraab a kolonizaci nového domova je ale jen částí velkého světa, který Hussar staví už dvacet let.

„Planeta Coraab je skládkosvět, podivná toxická planeta, na které se souhrou okolností vyvinula kultura, která je velmi pestrá, etnická a má podobné problémy jako my na Zemi, takže je to realistický, živoucí svět, jehož dějiny pořád pokračují,“ vysvětluje autor stručně.

Říman má mluvit latinsky

Příběh se odehrává ve starověku fiktivního světa. V textu se Hussar nebál použít ani slova z jazyka, který vznikl speciálně pro planetu Coraab. „Možná fajnšmekři, znalci Star Treku si řeknou: trochu klingonština. Je to i trochu mongolština. Myslím si, že ten jazyk je hodně drsný a znělý a dá se v něm normálně hovořit,“ upřesňuje.

Vlastní řeč hrdinům ságy vymyslel, protože chce, aby jeho historická science fiction byla co nejautentičtější. Stvoření nového světa do podrobností uvěřitelnosti pomáhá.

4 minuty
Rozhovor s Jakubem Hussarem
Zdroj: ČT24

„Pokud vyprávím o nějaké kultuře, tak ta kultura musí být do puntíku promyšlená. Jsem fanoušek opravdu dotažených věcí, dám příklad: když Mel Gibson natočil film Apocalypto, byl ve starém jazyce Aztéků, to mu dodalo tu vážnost. Když se točí seriál o Římanech, jakmile mluví Římani latinsky, je to obrovsky silné, protože Říman prostě nemluví britskou angličtinou,“ vysvětluje.

Také hudba, film a hra

Hlouběji do příběhu má čtenáře vtáhnout také hudba, přístupná skrze QR kódy. Také tu složil sám autor. „Pokud se snažím čtenáře situovat do děje, že hrdinka je uzavřená v prostorách lodi, která někam letí, tak chci, ať ta loď je slyšet, ať tam hučí ty motory, až se čtenář dalším smyslem naladí na tu atmosféru, protože si myslím, že je to celé především o atmosféře,“ říká Hussar.

Hudba a literatura jsou jeho koníčky, vystudoval ale film a živí se jako režisér a idea maker. Podobu planetě Coraab dal už v roce 2007 ve svém absolventském filmu Skeletoni. Propleteným sci-fi světem je inspirována i počítačová karetní hra.

„Jsem člověk hravý a vizuální, ale troufnu si říct, že nejsilnější zážitek asi zatím je přes literaturu,“ přiznává Hussar. „Člověku pracuje mozek úplně jinak, když čte psané slovo, než když na něco jenom pasivně kouká.“

Zároveň dodává, že knižní zpracování svého sci-fi universa nepovažuje za konečnou stanici. „Určitě bych se rád posunul dál, aby z toho prostředí vznikaly nové, řekněme, produkty, ať už komiks, či adult TV seriál. Počítám s tím, že o Coraabu snad ještě uslyšíme,“ plánuje.

Zatím je jisté, že rozšíří literární příběh. V polovině června by měl vyjít druhý svazek 0 Tu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...