Aukce moderního umění v Londýně lámou rekordy

Londýn – V Londýně pokračují pravidelné aukce moderního a impresionistického umění. V úterý večer zahájila prodej aukční síň Christie's, která mezi jinými prodávala obrazy ze sbírky herečky Elizabeth Taylorové. Celkem se za večer vydražilo za 135 milionů liber, což je podle Christie's světový rekord. Dnes zahájí dražbu druhá největší světová aukční síň, Sotheby's, jež nabídne například díla Joana Miróa, Gustava Klimta, Clauda Moneta nebo Salvadora Dalího.

Za deset milionů liber, tedy za více, než byla odhadní cena, se prodal Taylorové obraz Vincenta van Gogha Vue de l'Asile et de la Chapelle de Saint-Rémy (Pohled na psychiatrický ústav a na kapli v Saint-Rémy). Nad odhadní cenu šly i další dva obrazy z její sbírky - obrazy Camillea Pissarra a Edgara Degase.

Na 19,1 milionu liber se překvapivě vyšplhala cena za bronz Reclining Figure: Festival (Ležící postava: Slavnost) britského sochaře Henryho Moorea z další soukromé sbírky. Jednalo se nejen o nejvyšší cenu na úterní dražbě, ale i o nejvyšší vydraženou cenu za některé z Mooreových děl. Odborníci přitom předvídali, že jeho bronz se prodá „jen“ za 3,5 až 5,5 milionu liber.

Nahrávám video
Telefonát Ivana Kytky
Zdroj: ČT24

Dnes odpoledne bude pokračovat aukce v Christie's, která nabídne i dalších 35 děl ze sbírky Taylorové. Večer pak zahájí dražbu druhá největší světová aukční síň, Sotheby's. Zde se pozornost zaměřuje především na obraz Joana Miróa Peinture (Malba), který má odhadní cenu sedm až deset milionů liber (208 až 298 milionů korun).

„Celkový počet děl modernistů a impresionistů, která půjdou dnes v Sotheby's do dražby, je třiapadesát. Jsou to téměř výhradně díla ze soukromých sbírek a jedná se skutečně o úctyhodné sumy,“ potvrdil spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.

Obě konkurenční síně Sotheby's i Christie's doufají, že po poklesu na trhu s uměním po finanční krizi v roce 2008 bude i letos pokračovat vzestupný trend patrný v posledních dvou letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 mminutami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 11 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...