Antické Řecko ve třináctidílném balíčku

Praha - Pojďme se ponořit do doby dávných mýtů, kdy byly ženy tak krásné, že stálo za to vést kvůli nim války a muži zase tak stateční, že se o jejich hrdinských činech vypráví dodnes, zve Česká televize diváky ke sledování nového dokumentárního cyklu Bohové a hrdinové antických mýtů. Mytologii, dějiny a umění antického Řecka i výlety za poznáním, neboť díky spolupráci s řeckou ambasádou mohli dokumentaristé natáčet i v místech, kde se bájné příběhy odehrávají, nabídne ČT2 od 1. října vždy v pátek v 17:15.

„Jde o remake dokumentu, který jsem točil pro německou televizi před třiceti lety. Takový balíček informací o Řecku, které by měl průměrný člověk znát,“ podotkl ke třináctidílnému dokumentárnímu cyklu jeho režisér Karel Kopš. Na scénáři se stejně jako před lety podílel historik Vojtěch Zamarovský, jenž se zasloužil o popularizaci mnohých starodávných civilizací a mýtů.

Dokumentaristům také pomáhaly řecké úřady. „Organizace cestovního ruchu a ministerstvo pro informace našlo řecké odborníky a místa, která byla vhodná pro natáčení,“ potvrdil řecký velvyslanec Constantinos Kokossis. Filmaři se tak dostali i do míst, která jsou s kamerou většinou nepřístupná nebo jen omezeně.

Nahrávám video

V prvním díle se diváci seznámí s dvanácti nejvýznamnějšími antickými bohy a dozvědět se, že Zeus byl nejprve pramálo významným asijským bohem větrů a až teprve v Řecku, respektive po jeho přebývání v krétské jeskyni Dikté, kde se připravoval na rozhodující souboj, stoupl jeho význam. Po desetiletém boji s otcem totiž Zeus dokázal zachránit své sourozence a posléze se dokonce stát nejvyšším bohem na hoře Olymp v pohoří Parnas.

Pozornost je však věnována i dalším vládcům nad osudy pouhých smrtelníků: Diově manželce Héře, vládci moří Poseidonovi, bohyni moudrosti a vítězné války Athéně, vůdci múz Apollonovi, bohyni lásky Afrodite, Hefaistovi, který jako jediný z bohů pracoval, nebo lstivému a úskočnímu poslu bohů Hermesovi, jenž se stal patronem bankéřů.

Ve třináctidílném cyklu však čeká na diváky celá řada dalších překvapení a poučení. Dozvědí se například o gigantomachii – neúspěšné válce gigantů (dětí Matky Země Gaii) s bohy, jimž pomohl silák Herakles. Rozluští tajemství Pergamského oltáře nebo zjistí, že expanze řecké kultury a civilizace zasáhla až do Malé Asie, tedy na území dnešního Turecka.

Na reprízu pořadu se mohou diváci podívat vždy ve čtvrtek na ČT2 od 13:10, dokumenty budou také ke zhlédnutí v archivu iVysílání.

  • Bohové a hrdinové antických mýtů zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1985/198440.jpg
  • Bohové a hrdinové antických mýtů zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1985/198443.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 16 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 21 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
včera v 08:00

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...