Praha - Unikátní výstavu „Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice“ pořádá Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií Praha od 25. listopadu do 25. března 2012 v klášteře sv. Anežky České v Praze na Starém Městě. Exponáty jsou vystaveny v prostorách bývalých kostelů Nejs. Salvátora a sv. Františka, dále v kapitulní síni, bývalém refektáři a křížové chodbě kláštera.
Expozice představuje život a dílo sv. Anežky Přemyslovny v rovině královské dcery, ženy, kterou žádá o ruku sám císař, ale také významné představitelky panovnického rodu, která usiluje o smír v rodině a pokoj v české zemi. Zahrnuje i prezentaci výtvarného umění a uměleckého řemesla Anežčiny doby, tedy děl vzniklých ve 13. století ve dvorním či městském okruhu. Totéž se týká i památek církevních, zvláště souvisejících se životem řádů v 1. pol. 13. stol. v Čechách. „Soustředili jsme zde velice zajímavé exponáty různých žánrů, různé kvality, ve své konečné sestavě fascinující,“ přiblížila expozici její kurátorka Štěpánka Chlumská.
Autoři výstavy si všímají i ohlasu Anežčiny charitativní služby a jejího výjimečného dějinného poslání ve výtvarném umění. Rovněž připomínají i vliv Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou jako šiřitele úcty ke své zakladatelce a významného zadavatele hodnotných uměleckých děl. „Poprvé bude veřejnosti představena i nově objevená relikvie, zlomek vřetenní kůstky Anežčiny pravé ruky, uložený v rokokovém relikviáři z roku 1760, nebo dva vzácné rukopisy z kláštera v chorvatském Šibeniku a baziliky svatého Arnošta z Milána, které sloužily jako podklady pro budoucí Anežčinu kanonizaci. Oba vznikly v první polovině 14. století v Praze, odkud byly v době husitských válek odvezeny do zahraničí,“ upozornil kurátor výstavy Vladimír Kelnar – Arcibiskupství pražské.
K výstavě vychází katalog shromážděných exponátů včetně mnoha dalších děl, která z různých důvodů není možné prezentovat přímo v expozici. Jedná se o první pokus o vytvoření uceleného přehledu svatoanežské tematiky ve výtvarném umění a uměleckém řemesle.
Partnery projektu jsou: Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou, Národní archiv a Univerzita Karlova. Záštitu převzal prezident České republiky Václav Klaus, ministr kultury ČR Jiří Besser a primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda.
Autorský tým: P. Mgr. Vladimír Kelnar, Arcibiskupství pražské, Mgr. Marek Pučalík O. Cr., Univerzita Karlova, Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., Univerzita Karlova, Doc. PhDr. Helena Soukupová, historik umění, Prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., Národní galerie Praha.
Rok svaté Anežky
Od narození královské dcery Anežky, která se zřekla majetku i nabídek ke sňatku s těmi nejmocnějšími muži tehdejší Evropy a namísto toho následovala největší duchovní výzvu své doby – ideál sv. Františka – letos uplyne 800 let.
Rok svaté Anežky má ukázat životní dílo i dějinný význam této mimořádné osobnosti naší historie, která se v mnoha směrech stala vzorem jednání i pro současnost. Přestože je postavou 13. století, je pro naši společnost významná i tím, že její svatořečení se v listopadu 1989 stalo předzvěstí přicházející svobody v naší zemi.
„Svatá Anežka Česká nebyla ve 13. století svým způsobem života osamocena, naopak, patřila do doby, která přinesla skupinu mimořádných ženských osobností z vladařských rodů, s nimiž byla ve velké většině spřízněna. Stejně jako Anežka tyto šlechtičny zakládaly kláštery, věnovaly se péči o potřebné, žily duchovním a skromným životem, k němuž se dříve či později dobrovolně uchylovaly,“ řekl expert Jiří Kuthan. Uvedl, že k ženám tehdejšího duchovního života patřila například její sestřenice svatá Alžběta Durynská a svatá Hedvika Slezská, která Anežce vštěpila základy víry.
Teolog Petr Piťha míní, že svatá Anežka je všeobecně uznávaná autorita, jejíž odkaz je neobyčejně živý. „Požívá dvojí úctu. U věřících i úcty společnosti jako celku, přičemž obě tyto roviny se překrývají. Tak ji lze vnímat v roli postavy sjednocující,“ řekl k unikátnosti jejího postavení vedle sv. Ludmily či sv. Zdislavy.
Anežka byla nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. Otec měl v úmyslu ji výhodně a politicky provdat, po několika nezdařených plánech se rozhodla oddat se charitativním službám. Podle církve je šiřitelkou sociálních a charitativních služeb v českých zemích, založila nemocnici a útulek pro chudé a český Řád křižovníků s červenou hvězdou. Svatořečena byla před 22 lety, s její osobou jako patronkou a ochránkyní tedy bývá nepřímo spojován pád komunismu v tehdejším Československu v roce 1989.
