Alfons Mucha dostane k výročí dokument, točí se v bytě jeho vnuka

5 minut
Dokument o Alfonsu Muchovi se točí v bytě jeho rodiny
Zdroj: ČT24

Alfons Mucha nebyl jen autorem rozměrné Slovanské epopeje a secesních plakátků, ale také třeba svým stylem ovlivnil japonské komiksy. Známého výtvarníka v nových souvislostech by chtěl ukázat chystaný dokument, který natáčí Roman Vávra. Koproducentem je Česká televize.

Vávra natočil mimo jiné pohádky Čert ví proč a Škola princů, především je ale ceněným dokumentaristou. Podílel se například na cyklu Heydrich – konečné řešení nebo na snímku o knězi Josefu Toufarovi a naposledy loni přiblížil osobnost „klackovitého architekta“ Martina Rajniše (přehrát v iVysílání). 

Byt jako základ příběhu

Film o Alfonsi Muchovi a jeho potomcích natáčí v bytě na Hradčanském náměstí v Praze, který filmařům otevřela malířova rodina. Pro hrané pasáže, které dokument doplní, tam například v červnu rekonstruovali vánoční svátky v šedesátých letech. 

„Když jsem poprvé vstoupil do tohoto prostoru, došlo mi, že tohle je základ našeho příběhu. Ty věci jsou autentické. Většiny z nich se opravdu dotkla ruka Alfonse Muchy,“ upozorňuje Vávra. Světoznámý malíř na Hradčanském náměstí přímo nežil, Muchovi příbuzní se sem nastěhovali až po jeho smrti, přenesli tam ale nábytek z jeho pařížského ateliéru i obrazy. 

V bytě dnes bydlí Muchův vnuk John, který natáčení v těchto prostorech dovolil tak početnému štábu poprvé. Dokumentaristům navíc poskytl originály tísíců ručně psaných lístků, na nichž malíř sepisoval svou autobiografii. Archivy opustily i fotografické studie ke Slovanské epopeji, která je v současnosti uložena v depozitářích Galerie hlavního města Prahy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Město dlouhodobě hledá prostory, kde rozměrná plátna vystavit. Je možné, že se cyklus na čas vrátí do zámku v Moravském Krumlově, kde byl vystaven dříve a kde by si ho přál vidět i John Mucha, který kvůli epopeji vede s Prahou soudní spory.

Kdy bude případně dvacet monumentálních pláten na Moravu převezeno, není jasné, Krumlov musí nejprve pro obrazy zajistit vhodné podmínky. Celovečerní dokument o Muchovi svůj deadline ale má – kina by ho měla uvést příští rok, ke stošedesátému výročí malířova narození. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...