Albert Speer mladší bojoval celý život s otcovým stínem. Ve svých projektech dbal na společnost a ekologii

Ve věku 83 let zemřel v pátek ve Frankfurtu nad Mohanem přední německý architekt Albert Speer mladší, který prosazoval energeticky efektivní a k životnímu prostředí šetrné stavitelství. Na veřejnosti i v médiích Speer mladší celý život usiloval o to, aby nebyl spojován se svým otcem, dvorním architektem nacistického diktátora Adolfa Hitlera.

Svoji architektonickou kancelář založil Albert Speer mladší v roce 1964. Patřil tehdy mezi jednoho z mála stavitelů, kteří při plánování městské výstavby spolupracovali se sociology.

Firma sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem se podílela na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru či na stavbě nového sídla Evropské centrální banky (ECB). Speer mladší pracoval i jako poradce alžírské vlády a působil na projektech v Saúdské Arábii. Společnost Albert Speer und Partner v současnosti zaměstnává po celém světě asi 200 lidí.

Návrh fotbalového stadionu pro MS v Kataru
Zdroj: ČTK/ABACA/Balkis Press
Speerova kancelář navrhla stadion i pro katarské mistrovství světa ve fotbalu
Zdroj: ČTK/ABACA/Balkis Press

Speer při navrhování staveb klad důraz na největší možné úspory prostoru i energie.

Albert Speer mladší se narodil jako nejstarší ze šesti dětí v roce 1934 v Berlíně do rodiny, kde profese architekta měla dlouholetou tradici. Jeho otec působil nejdříve jako Hitlerův dvorní architekt, od roku 1942 pak díky svým manažerským schopnostem jako ministr zbrojní výroby. Během norimberských procesů byl odsouzen ke dvacetiletému vězení. Zemřel v roce 1981.

Speerovy bytové domy na předměstí Šanghaje
Zdroj: ČTK/imago stock&people
Nové sídlo Evropské centrální banky
Zdroj: ČT24/www.ecb.europa.eu

Speer mladší společně s dalšími členy rodiny spolupracoval na vzniku dokumentárního filmu Speer a Hitler (v originále Speer und er), který v roce 2005 odvysílala německá televize ARD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Na silnici jako doma.“ Nový pořad má za cíl přispět k bezpečnosti i pobavit

Nová minisérie České televize, platformy Vize 0 a agentury GEN nazvaná „Na silnici jako doma“ má přispět k větší bezpečnosti na českých silnicích a zároveň pobavit. Desetidílný seriál sleduje běžné dopravní prohřešky pohledem jedné rodiny a ty nejčastější s humorem analyzuje. Většina řidičů pravidla neporušuje, výjimky ale vyčnívají. Až za čtyřicet procent smrtelných nehod může agresivita. I proto se jí věnuje hned několik dílů edukativního pořadu, který se na obrazovkách objeví už příští týden. Pomoci zlepšit bezpečnost by ale mohly také úpravy legislativy. Odborníci i policie usilují mimo jiné o to, aby se úmyslné agresivní chování za volantem v některých případech řešilo jako trestný čin. Právě kvůli změně trestního zákona už vznikla i pracovní skupina.
před 6 hhodinami

Revoluce dostala do oficiálního éteru zakazovanou Kubišovou či Pražský výběr

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.
před 11 hhodinami

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 14 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025
Načítání...