České galerie nabízí v prvním čtvrtletí řadu kvalitních výstav. Redakce webu ČT24 vybrala deset z nich, na které by ráda blíže upozornila. Svým tematickým zaměřením osloví různé kategorie milovníků umění, ale také ty, kteří galerie běžně nenavštěvují. Výstavní projekty představují nebo představí výstavby panelových sídlišť, legendární lyžařský závod v podání českých umělců, severočeskou krajinu, umělecké zpracování vyhrocených emocionálních stavů nebo fotografie Vladimíra Ambroze.
50 + 9 rovná se 10 zajímavých výstav počátku roku
Kutilská tradice Přemka Podlahy
Výstava Smíšené zboží jednoho z nejrespektovanějších českých designérů střední generace Maxima Velčovského (*1976) v chebském Retromuzeu s lehkou nadsázkou navazuje na jeho předloňskou úspěšnou retrospektivu v Moravské galerii v Brně (Vše za 39). Držitele hlavní ceny loňského Designbloku a vedoucího ateliéru keramiky a porcelánu na pražské UMPRUM ukazuje nejen jako výrazného autora s přesahem k volné tvorbě, ale také (re)designéra a sběratele.
Vystaveny jsou Velčovského ikonické práce z oblasti designu, prostor však dostaly také jeho Domácí objekty nebo „abstraktní“ obrazy ze starých lenochů. Instalace vedle sebe výběrově staví někdy už kultovní Velčovského produkty, v nichž reatuje na téma češství, například kutilskou tradici ve stylu Přemka Podlahy. Kdy a kde: Retromuseum (Galerie výtvarného umění v Chebu), do 25. dubna.
Životy v paneláku
Výstavní projekt Paneland nahlíží na téma výstavby panelových sídlišť v 70. a 80. letech jako na neopakovatelný urbanistický, architektonický a designerský experiment. Zprůmyslnění výstavby bytů bylo hlavním tématem československých stavbařů a architektů po druhé světové válce. Mělo napomoci v krátké době vyřešit naléhavý nedostatek bytů způsobený válkou.
Téma prostřednictvím výtvarných děl zpracovává vztah k sídlištím a proměně pohledu na život v nich. Organizátoři se snažili najít ukázky, které by dobře ilustrovaly nehostinnost a letargii prostředí sídlišť v éře jejich budování. K tomu jim posloužila sbírka fotografií Moravské galerie, která obsahuje díla, jež jsou dnes už ikonickými komentáři té doby. Kdy a kde: Moravská galerie v Brně, do 18. dubna.
Pestrost severočeské krajiny
Krajinu severních Čech jako uměleckou inspiraci objevili mezi prvními malíři působící na drážďanské akademii v první polovině 18. století. Pestrost zdejšího regionu nabízela umělcům mnoho atraktivních námětů – od úrodných, převážně zemědělských oblastí Roudnicka, Litoměřicka a Českolipska po hornaté pohraničí Krušnohoří, Jizerských a Lužických hor, včetně Českého středohoří a Českého Švýcarska rezonujících romantickým cítěním.
Z dálky / z blízka - krajinomalba 19. století, severní Čechy
Výstava Z dálky / z blízka je členěna do pěti částí. První je věnovaná poutníkům a výletníkům, druhá sleduje proměnu vnímání krajiny v rámci krajinomalby, třetí se zaměřuje na lázeňství. Venkov a život lidí v úzkém sepětí s přírodou je tématem čtvrté části a proměna měst je zachycena v té závěrečné. Kdy a kde: Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, do 4. března.
Jizerská padesátka na plátně
Jizerská padesátka patří ke sportovním událostem, kterým se dostává uznání daleko za hranicemi země. V letech 2016–2017 vznikl výstavní projekt Skol!!!, jehož cílem bylo u příležitosti padesátého ročníku přiblížit legendární závod prostřednictvím tvorby předních českých umělců. I když by se na první pohled mohlo zdát, že běh na lyžích je spíše monotónní záležitostí, v případě artefaktů zaměřených na Jizerskou padesátku to neplatí.
Z výstavy Skol!!! (Oblastní galerie v Liberci)
Jeden z vystavujících umělců, David Vávra, si závod dokonce sám zaběhl: „Zažil jsem to na vlastní kůži. Několikrát. A pokaždé je to jako poprvé, něco těžko popsatelného… být součástí podivného obrovitého organismu, který se dává do pohybu ve vlnách a pak se různě natahuje, trhá a zase spojuje a někdy atomizuje.“ Kdy a kde: Oblastní galerie v Liberci, od 18. ledna do 29. dubna.
Koňský balet
Z kroměřížského zámku přímo do Arcidiecézního muzea Olomouc se stěhuje výstava Koně v piškotech. Připomene velikost a krásu slavností na císařském dvoře Leopolda I. (1640–1705), včetně unikátního koňského baletu, kterým oslavil svou svatbu se španělskou princeznou Markétou.
Frans van der Steen podle Nicolaase van Hoye / Vůz elementu vody z koňského baletu La Contesa dellʼaria e dellʼacqua hraného při příležitosti sňatku císaře Leopolda I. s Markétou Terezou Španělskou v roce 1667
„Naše výstava se zaměřuje na císaře Leopolda I., dědečka Marie Terezie, který bývá v českých dějinách opomíjen. Představit chceme Leopoldův dvůr i císaře samotného. Byl současníkem slavného francouzského krále Ludvíka XIV., a chceme-li srovnávat umění milovnost a velkolepost jejich dvorů, tak druhý nejdéle vládnoucí český král z tohoto srovnání nevychází vůbec špatně,“ přibližuje Miroslav Kindl, kurátor výstavy, která mapuje pompézní slavnosti na dvoře Leopolda I., kde nechyběly divadelní hry opěvující mytologické hrdiny, vznosné opery či balet. Kdy a kde: Arcidiecézní muzeum Olomouc, od 25. ledna do 15. dubna.
Normalizační fotografie
Dosud prakticky neznámá činnost Vladimíra Ambroze (1952) na poli performance, intervencí do veřejného prostoru a projevů blízkých inscenované fotografii trvala jen několik let. Ve druhé polovině 70. let patřil k okruhu brněnské umělecké scény působící vně tehdejších oficiálních institucí. Ambrozovy práce reflektovaly obecná civilizační témata a současně reagovaly na atmosféru vrcholící normalizace. V prostředí československé performance jsou považovány za jedinečnou fotografickou dokumentaci.
Protože se nedochovaly téměř žádné autentické fotografické zvětšeniny Ambrozových aktivit, jsou většinou prezentovány prostřednictvím novodobých tisků z původních negativů. Vedle nich výstava obsahuje i torzo dobové výstavy, filmovou dokumentaci performancí a po třiceti pěti letech i realizaci autorova díla Videohabitation. Kdy a kde: Dům fotografie (Galerie hlavního města Prahy), od 30. ledna do 13. května.
Mentální stavy a emoce
Plzeňská výstava Trauma / tíseň / extáze / prázdnota. Formule patosu 1900–2018 mapuje proměnu expresivních struktur lidského těla v umění v posledních 120 letech. Její idea se opírá o umělecké zobrazení vypjatých emocí a snaží se potvrdit předpoklad, že expresivní struktury lidského těla (emocionální stavy) jsou kulturně podmíněné – výtvarné umění tak na jednu stranu jejich měnící se polohy zachycuje, současně je však samo o sobě spoluutváří. K vidění bude celé spektrum médií, se silným důrazem na skulpturu, včetně fotografie a videa.
Z výstavy Trauma / tíseň / extáze / prázdnota. Formule patosu 1900–2018
Výběr exponátů sestává jak ze známých a mnohokrát vystavených děl, prezentovaných zde v novém kontextu, tak z relativně méně známých prací především současných českých i zahraničních autorů. Kdy a kde: Západočeská galerie v Plzni, od 16. února do 27. května.
Ženy v Národní galerii
Hlavními nositelkami výstavního programu Národní galerie v příštím roce jsou podle jejího ředitele Jiřího Fajta ženy. Vedle Kathariny Grosse také nedávno zesnulá rakouská umělkyně Maria Lassnig. První velkou výstavu průlomové tvorby jedné z nejvýznamnějších umělkyň současnosti představí ve Veletržním paláci. Expozice zahrnující přes 50 velkorozměrných obrazů, kreseb a akvarelových cyklů, skulptur a filmů, které odhalují dlouhodobý zájem Marii Lassnig o zkoumání těla a sebereprezentaci, pokrývá její více než sedm desetiletí trvající profesní působení.
„Právem je zařazována k nejpozoruhodnějším malířským osobnostem současné světové scény. V posledních letech měla velmi zajímavé výstavy po celém světě. V Národní galerii budeme prezentovat možná nejširší rozsah její tvorby,“ doplnil Fajt. Kdy a kde: Veletržní palác (Národní galerie), od 16. února do 17. června.
Sbírky jinak
Umělecká dvojice Jiří Franta – David Böhm působí na české scéně od roku 2006. Během své jedenáctileté spolupráce ovládli již několik expozic českých galerií a svými nonkonformními vstupy rozčeřili stojaté vody výstavní galerijní praxe.
Letos v rámci cyklu Pohledy do sbírek přivítá tuto tvůrčí dvojici stálá expozice roudnické galerie. Franta a David Böhm zde upozorní pomocí svých osobitých metod na ideově či výtvarně závažná díla a nastolí otázky po interpretaci umění a jeho vnímání publikem. Na rozdíl od jejich předešlých výstav založených na roli kresby se na výstavě Sbírky jinak soustředí na různorodé postupy a výtvarná média, jejichž pomocí oživí tradiční schéma stálé expozice. Kdy a kde: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, od 22. února do 15. dubna.
Tenká kaligrafická linie
Základní koncept královéhradecké výstavy Energie prvotní čáry vychází z inspirací východoasijskou kaligrafií v českém současném umění. Deset výrazných uměleckých osobností představí různé přístupy k tomuto tématu. Kaligrafická linka nebude k vidění pouze v kresbě nebo malbě, ale také v nejrůznějších performancích.
Asi nejvýraznějším tématem je v tomto ohledu zachycení propojení lidské energie s přírodními procesy, jak to dosvědčují univerzálně pojatá konceptuální díla Miloše Šejna, Pavla Mrkuse, Federica Diaze, Pavly Voborník Kačírkové či královéhradeckých autorů Jindřicha Maxe Pavlíčka a Milana Langera. Nejintimnější pocity a dynamiku lidského těla zachycují kresby a malby Margity Titlové-Ylovsky, Petra Pastrňáka, Karla Adamuse, Adély Součkové a světelné objekty Pavla Korbičky. Samostatnou kapitolu tvoří díla Jiřího Černického, jehož styl kreslení čar neotřelým způsobem odkazuje k historii západního i východoasijského umění. Kdy a kde: Galerie moderního umění v Hradci Králové, od 2. března do 28. května.
Jaké výstavy v Česku i zahraničí nabídne rok 2018? (zdroj: ČT24)