2001: Vesmírná odysea - Čím je opice člověku?

„Čím je opice člověku? Posměchem nebo bolestným studem. A stejně má i člověk býti nadčlověku: posměchem nebo bolestným studem,“ napsal Friedrich Nietzsche v knize Tak pravil Zarathustra. Stejnojmenná hudební skladba Richarda Strausse otevírá film, který byl oceňován papežem Janem Pavlem II. i sovětským kosmonautem Alexejem Leonovem. Snímek Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea uvede Česká televize v rámci cyklu Velikáni filmu v pátek 9. března od 21:00 na programu ČT2.

Od Star Wars ke Star Treku

2001: Vesmírná odysea, natočená v revolučním roce 1968, pozoruhodným způsobem kloubí filosofickou meditaci s vědeckým vizionářstvím. Především jde však o snímek, který do značné míry určil podobu žánru sci-fi a zasloužil se o jeho výrazné postavení v dějinách kinematografie. „Ovlivnil nejsilnější žánr 70. a 80. let. Od Star Wars ke Star Treku, od E. T. až po Jurský park si kupodivu žánr science fiction od konce 70. let udržel nadvládu,“ připomíná filmový teoretik James Monaco.

Jsme na prahu 21. století a lidstvo již dávno proniklo do vesmíru. Nové objevy ale ukazují, jak omezené je vědění člověka. Nečekaný nález záhadného černého monolitu na Měsíci převrací všechny jistoty, neboť naznačuje existenci mimo-lidské inteligence. Ukazatel vede k Jupiteru, k němuž monolit vyslal signál.

Nahrávám video
Ukázka z filmu 2001: Vesmírná odysea
Zdroj: ČT24

K této planetě je proto vypravena průzkumná expedice, který ztělesňuje dosavadní civilizační vrchol. Tři hibernovaní vědci, dva piloti a HAL, geniální a absolutně neomylný počítač nejnovější řady 9000, tvoří posádku vesmírné lodi Discovery. Vydávají se na nejdelší pouť v dějinách, k Jupiteru - a ještě dále. Jenže podobně jako Homérova Odysea i tato cesta vede snad nakonec „domů“.

„Je jen na vás, jak si vyložíte filosofický a alegorický smysl tohoto filmu – a právě taková bádání nad filmem poukazují na to, že se mi podařilo publikum zasáhnout opravdu hluboko. Nechci tu ale k 2001 předkládat nějaký výkladový klíč, který by diváky zavazoval k jedné interpretaci a odrazoval od interpretací vlastních,“ prohlásil režisér Stanley Kubrick.

Film však nezačíná rovnou pohledem do „budoucnosti“. Úvodní pasáž nazvaná „Úsvit lidstva“ prozrazuje, nakolik rozmáchlé jsou intelektuální ambice snímku. Takřka v dokumentárním stylu National Geographic sledujeme život pravěké tlupy lidoopů. Pravidelný rytmus shánění potravy a spánku má být ale narušen zásadním objevem a 2001: Vesmírná odysea se stává pokusem uchopit dva nejdůležitější kroky ve vývoji lidstva.

2001: Vesmírná odysea / Úsvit lidstva
Zdroj: ČT24/ČT

Kubrick při přípravě filmu úzce spolupracoval s britským spisovatelem a vynálezcem A. C. Clarkem. Ten bývá společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem považován za nejvýznačnější autory science fiction. Kubricka k natáčení inspirovala Clarkova povídka Hlídka (The Sentinel) z roku 1951. Ta se během společného psaní scénáře paralelně rozrostla v celý román, který byl publikován zároveň s filmovou premiérou.

Román 2001: Vesmírná odysea je svébytné dílo, které se od filmu v mnohých ohledech odlišuje, ale zároveň tvoří pozoruhodný komentář, který vizuálně „mystickou“ podobu snímku doplňuje o čtivou „vědeckou“ analýzu vesmírné cesty.

Místo drogy poslouží lístek do biografu

Film získal cenu Oscar za vizuální efekty (nominován byl v dalších třech kategoriích: za režii, za scénář, za výpravu) a řadu dalších mezinárodních ocenění. Snímek se ve své době také přesně protnul s psychedelickou atmosférou konce šedesátých let. Říká se, že tehdy obrovský rozpočet filmu převyšující 10 milionů dolarů by se sotva zaplatil, nebýt generace hippies, kterým náhle namísto drog posloužil dobře i lístek do biografu. Odysea navíc rezonovala s tehdejším nadšením pro vesmírné lety. Rok po premiéře Neil Armstrong jako první člověk opravdu vstoupil na povrch Měsíce.

Ve filmu se v souladu s tichem vesmíru šetří slovy („Ve vesmíru tě nikdo neuslyší křičet,“ zní slavný titulek sci-fi hororu Vetřelec z roku 1979). Podstatnou složku Odysey však tvoří hudba, která není jen „kulisou“ ale výrazným partnerem obrazu. Kromě výše zmíněné skladby Also sprach Zarathustra Richarda Strausse zazní nezapomenutelný valčík Johanna Strausse nebo kompozice vynikajícího maďarského skladatele Györgye Ligetiho.

2001: A Space Odyssey – Film Velké Británie a USA (1968). Režie: Stanley Kubrick. Hrají: K. Dullea, G. Lockwood, W. Sylvester, D. Richter a další. 134 minut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...