Praha – Životní minimum má růst. Šéf odborů Josef Středula dnes požádal ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby se o to zasadila. Marksová reagovala, že vláda životní minimum plošně nezvýší, chce ale podpořit vybrané skupiny. Ministryně s odbory řešila i podmínky práce v agenturách. Jejich zaměstnance přirovnala k novodobým otrokům.
Zvyšte životní minimum, chtějí odbory po ministryni práce
Brífink šéfa ČMKOS Středuly a ministryně práce Marksové (zdroj: ČT24)
Šéf ČMKOS Josef Středula na brífinku uvedl, že podle odborů je současné životní minimum velmi nízké. „Životní minimum je přísně navázáno na životní potřeby občanů ČR a skutečně vyjadřuje hranici, kdy člověk už není schopen slušně přežít jeden jediný měsíc,“ uvedl na společném brífinku s ministryní práce.
Michaela Marksová v srpnu zmínila, že by se životní minimum mohlo zvýšit o 5,8 procenta. Na brífinku ale konstatovala, že se zatím zvyšovat nebude. Místo toho se s premiérem Bohuslavem Sobotkou dohodla, že vláda cíleně podpoří určité skupiny potřebných. „Například přidá na školní obědy pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat,“ vysvětlila. Diskuse o životním minimu je ale podle ní stále otevřená.
Životní minimum
Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení.
Dospělý v domácnosti má nyní nárok na životní minimum ve výši 3 140 korun, každý další může získat 2 830 korun. Dítěti do šesti let připadá životní minimum 1 740 korun, od šesti do 15 let 2 140 korun a od 15 do 26 let pak 2 450 korun.
Pokud by Marksová prosadila růst životního minima o 5,8 procenta, více lidí by pak dosáhlo na sociální dávky. Nárok na ně se totiž odvíjí od násobku životního minima.
Marksová: Agenturní zaměstnanci jako novodobí otroci
Odbory s ministryní jednaly také o podmínkách agenturní práce. „Počítáme s tím, že v příštím roce se budou řešit legislativní změny, protože bychom neměli připouštět situaci, kdy agenturní zaměstnanci jsou jacísi novodobí otroci,“ uvedla na společné tiskové konferenci Marksová. Firmy, které využívají agenturní zaměstnance, podle ní často fungují na pokraji zákona, takže by pravidla pro tuto činnost měla být přísnější. Agenturní zaměstnanci by podle ní měli mít stejné podmínky jako zaměstnanci kmenoví a ministryně počítá i s tím, že by podíl agenturních zaměstnanců v podniku stanovily kvóty.
Nové pravomoci pro odbory a zaměstnance
Vláda dnes změnila pravidla přípravy zákonů a předpisů. Na základě úpravy, kterou jí předložil ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier, by odboráři i zaměstnanci měli mít větší slovo při tvorbě nové legislativy. Jejich připomínky by autoři norem měli vypořádávat ve „zvláštním režimu“. V praxi to znamená, že je nejprve projednají náměstci ministerstev, a když neuspějí, pak šéf resortu. Pokud by ani on nenašel řešení, nově o nich bude rozhodovat ještě vláda. Na jejím jednání je má řešit šéf legislativní rady.
Návrhy budou nově posuzovat i profesní komory, které zřídil zákon. Advokátní, notářské, lékařské, stomatologické, lékárnické, exekutorské či auditorské.
Zákon zároveň zavádí i to, že součástí legislativní rady bude ombudsman i zástupci odborů a zaměstnavatelů, pokud se budou projednávat změny, které se vztahují k práci, mzdám, výrobě či pracovním podmínkám.